Článek
Teď se ale karta obrátila. Bývalý fenomenální fotbalista je trenérem Argentiny, už příští týden ho čeká debut na horké židli ve Skotsku. Zvládne tuhle výzvu? Nebo jde o další substanci do koktejlu smrti?
Hráčská kariéra 48letého rodáka z Lanusu byla famózní. Přes Boku Juniors nastartoval cestu za fantastickou sbírkou trofejí. S Neapolí vyhrál dvakrát italskou ligu, jednou Italský pohár, Italský Superpohár a také Pohár UEFA. S FC Barcelona Španělský pohár i Superpohár.
Neapol mu ležela u nohou. Fanoušci ho zbožňovali. Když do města přiletěl na exhibici v červnu 2005, přišlo argentinskou legendu pozdravit 70 tisíc diváků. „Neapol jsem vždy miloval. Je to můj druhý domov, prožil jsem tu nejšťastnější léta života,“ prohlásil Maradona, byť právě v Neapoli začal v roce 2001 jeho pád.
Vrchol v Mexiku, pohroma v USA
Ještě dávno před tím prožil vrchol kariéry na MS 1986 v Mexiku, kde dovedl Argentinu ke zlatu. Ve čtvrtfinále vstřelil Anglii kontroverzní gól: jak ukázaly záběry a sám střelec přiznal až o mnoho let později, dal jej „boží rukou“. Stinnou stránku v tomtéž zápase vyměnil i za fotbalovou genialitu, neboť další jeho trefa přišla po šedesátimetrovém sólu z vlastní poloviny, kdy přešel přes pět protihráčů. V letech 1979 a 1980 byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Jižní Ameriky. Hrál na čtyřech MS.
Po startu na tom třetím, v Itálii 1990, začala jeho cesta do pekel. Osm měsíců po finálové prohře s Německem byl pozitivně testován na kokain. Dostal patnáctiměsíční stop. Flastr od italského svazu byl ranou do vazu argentinského klenotu. Dalších 14 let pendloval mezi peklem a nebem. Trest trávil v Buenos Aires a žil bujarým životem. Večírky, lehké děvy, alkohol a drogy... Za přechovávání omamných látek byl odsouzen v září 1991 podmíněně ke čtrnáctí měsícům vězení.
Z Neapole Maradonu vykopli. Upsal se FC Sevilla. Ale kvůli špatné tréninkové morálce ho španělský klub po roce propustil.
Utekl domů, kde chtěl oživit skomírající kariéru. V Newell’s Old Boys odehrál jen 7 zápasů. I tak byl jmenován kapitánem reprezentace pro MS 1994 v USA. Ještě před jeho startem střílel ze vzduchové pistole po novinářích, za což byl podmínečně potrestán na dva roky a deset měsíců. Po druhém utkání ve skupině s Nigérií měl ale pozitivní dopingový test. V jeho moči lékaři objevili pět zakázaných látek.
Když si odpykal patnáctiměsíční stop, odehrál ještě 31 zápasů za Boku Juniors. Když měl potřetí pozitivní dopingový test, raději 26. října 1997 definitivně ukončil kariéru. Už rok před tím se na švýcarské klinice San Nazzaru, kde si za den léčby účtovali 13,5 tisíce korun, snažil zbavit závislosti na drogách.
Neuměl žít bez kokainu
V roce 2000 měl vážné srdeční potíže. Vyvrcholily na dovolené v Uruguayi, kde byl hospitalizován. Důvod? Laboratorní zkoušky objevily v krvi kokain.
Maradona se pak měsíce léčil v lázních La Pradera v Havaně ze závislosti na kokainu. „Začínám znovu žít, znovu dýchat,“ vzkázal z Kuby. Spřátelil se s Fidelem Castrem. Jeho podobiznu má vytetovanou na levé holeni. Na pravém rameni má obrázek Che Guevary, za kamaráda označil prezidenta Venezuely Cháveze.
V lednu roku 2004 mu čerstvou krev do žil vlila informace o argentinské premiéře muzikálu Číslo deset mezi rájem a peklem. Stejně byl nadšený ze vstupu 20 tisíc lidí do zvláštní Maradonovy církve. Když ale kubánská média legendárního fotbalistu v dubnu přistihla, jak při léčení šňupe kokain a souloží s přítelkyní, prchl do Buenos Aires.
Tam jeho srdce vypovědělo službu znovu a Maradona deset dnů na jednotce intenzívní péče bojoval o život. „Jeho stav je kritický,“ prohlásili tehdy lékaři.
Když se dostal z nejhoršího, putoval na psychiatrickou kliniku.
Snil o Robertsové
Mezi všemi eskapádami si odskočil do Cannes, kde o něm byl uveden životopisný film slavného režiséra Kusturici. „Miluji Julii Robertsovou. Nechal bych si kvůli ní useknout ruku, s kterou jsem dal gól Anglii,“ šokoval na filmovém festivalu.
V březnu 2007 musel být kvůli problémům s alkoholem převezen do nemocnice, o čtyři měsíce později musel se stejnými potížemi do psychiatrické léčebny. Když ji opouštěl, kál se. „Klopýtnul jsem, ale díky rodině jsem našel sílu. Už se neřítím předjíždějícím pruhem. Je dobře, že jsem přežil. Mohu mluvit se svými dcerami,“ tvrdil Maradona a těšil se na poklidný život.
S nástupem na lavičku Argentiny se stane pro celou zemi znovu božským Diegem. Znovu se ale může dostat i na rozcestí.
A hned začátek jeho angažmá provázejí komplikace: za asistenta chce exspoluhráče Ruggeriho, jehož svaz označuje za mafiána a na lavičku ho nechce pustit. Aniž by se Maradona pustil do práce, tisk v Argentině už spekuluje o odstoupení legendy...
