Článek
„Daří se mi, takže jsem pochopitelně spokojený, zdraví drží (klepe na zuby), což je důležité," říkal spokojeně v rozhovoru pro Právo a Sport.cz.
"Hraju středního záložníka, mám především ofenzívní úkoly, skoro v každém zápase jsem se dostal do gólové šance. Moje pozice v mužstvu mi vyhovuje, protože mám v ofenzívě dost velkou volnost. Samozřejmě defenzívní úkoly musím také plnit," dodal.
Nejhorší sezóna za poslední roky
Lokeren léta patřil k předním týmům belgické Jupiler league. V probíhající sezóně se ale trápí ve druhé polovině tabulky.
„Tohle je za mnoho let nejhorší sezóna klubu. V neděli se odehrálo poslední kolo základní části, které ale naše postavení ve druhé polovině tabulky nezměnilo. Na jaře se nám povedlo dostat z bezprostředního pásma sestupu, ale čeká nás play off 2, do něhož jde každý tým s polovinou bodů. Pořád tedy můžeme hrát o záchranu, ale také o pohárovou Evropu, o níž se utkají vítěz play off 2 s nejhorším týmem šestičlenného play off 1. Když jsem v letech 2010 až 2013 působil v Anderlechtu, Lokeren s námi hrával play off 1," konstatoval. „Pokud vím, nový systém české nejvyšší soutěže bude podobný jako ten belgický. Je hodně zajímavý pro fanoušky, pořád se o něco hraje. Věřím, že play off zvládneme. Mužstvo rozhodně špatné nemáme, naopak," pravil Mareček.
I když v Belgii nehrál víc než pět let, potkal tu bývalé protihráče. „Já jsem ještě rok hostoval Heerenveenu, takže to je skoro šest let. Pár hráčů ale znám jako soupeře Anderlechtu. V Lokerenu je nyní trenér Peter Maes, který ho vedl už za mého působení v Anderlechtu a loni se sem vrátil po roční zastávce v Genku. Jako protihráče si pamatuji i Killiho Overmeireho, kapitána týmu, s nímž teď hraji ve středové řadě a dobře si rozumíme, a také našeho stopera Mijata Mariče. Pár hráčů jsem potkal v týmech soupeřů," vypočítal.
Pět let je dlouhá doba. Mění se hráči, trenéři, ale i kvalita soutěže. „Když jsem přišel do Anderlechtu, bylo mi nějakých devatenáct let, nabíral jsem zkušenosti, takže jsem soutěž vnímal jinak než teď. Po návratu zjišťuji, že se výrazně zrychlila, hraje se otevřený fotbal nahoru dolů, jeho i hodně technická. Celkově se zvedla a je velmi kvalitní," nabídl srovnání.
Koller je klubovou ikonou
V Lokerenu působilo v minulosti hned několik českých fotbalistů. V klubu zanechali výraznou stupu, tu největší kanonýr Jan Koller. „Nejen na něho se tu vzpomíná, i když Honza je klubovou ikonou. Připomínali mi ho všichni hned, jak jsem přišel. A také Václava Budku, Romana Vonáška, Jana Musila i další české hráče, kteří oblékali dres Lokerenu. Češi tu mají výborné jméno, chválí je jako fotbalisty i dobré chlapy. Je to příjemné. Tak tu dobrou českou pověst nesmím pokazit," usmíval se Mareček.
S domlouváním prý žádný problém nemá. „Kdysi na základní škole jsem se učil němčinu, tu tady neuplatním. V Anderlechtu jsem se naučil angličtinu, s tou se domlouvám i teď. Něco jsem v Heerenveenu pochytil také z holandštiny. V naší kabině se hodně mluví anglicky, ale trenér dává podle situace pokyny i ve francouzštině a vlámštině," konstatoval.
Manželky chystají společnou akci
V belgickém Genku působí Marečkův bývalý spoluhráč ze Sparty Jakub Brabec. Zatím se ale nepotkali. „Nestíhal jsem. Bydlel jsem v hotelu, teď jsme si s rodinou našli bydlení v Gentu, což je asi pětadvacet minut jízdy po dálnici do Lokerenu. K Brábovi do Genku to mám pětačtyřicet minut. Naše holky už jsou ve spojení a domlouvají společný obě či večeři. Než odstartuje play off, máme i s reprezentační přestávkou čtrnáct dní volna, budeme jen trénovat, tak se snad čas na setkání najde. V Belgii je výhoda, že to je všude po dálnici kousek a je tu i co k vidění, krásná města jako Brusel, Antverpy, nebo trochu vzdálenější Bruggy," těšil se.
Řeč přišla i na změnu trenéra ve Spartě. Marečkovi Stramaccioni evidentně k srdci nepřirostl. „Nepřekvapila mě. Dala se očekávat, asi ale měla přijít už v zimě. Hlavně klukům přeji, aby se zvedli co nejdřív. Věřím, že příchod trenéra Hapala mužstvu pomůže," vzkázal bývalým spoluhráčům Lukáš Mareček.
