Hlavní obsah

Zahrát si s tátou? Neuvěřitelný zážitek, zářil Nedvěd junior. Brankáře Poříčí si kamarádi dobírali

Skalná

Výborná atmosféra, řada akreditovaných novinářů, stánek se suvenýry. Na sobotní zápas I. B třídy proti rezervnímu týmu Baníku Královské Poříčí budou ve Skalné u Chebu hodně dlouho vzpomínat, vždyť za místní klub si po třiceti letech zahrál nejslavnější odchovanec a legenda světového fotbalu Pavel Nedvěd, který malé městečko u německých hranic doslova pobláznil.

Foto: Kubeš Slavomír, ČTK

Fotbalové utkání 1. B třídy: FK Skalná - FK Královské Poříčí ve Skalné. Za domácí tým nastoupil v dresu svého prvního klubu FK Skalná bývalý dlouholetý kapitán české fotbalové reprezentace Pavel Nedvěd (vlevo) po boku svého syna Pavla (vpravo).

Článek

Nedvěd a syn si zahráli za Skalnou. To hřiště bylo moc velký, řekl po zápase Pavel Nedvěd

Pavel Nedvěd nastoupil za Skalnou.

„Kulisa byla skvělá. Povedlo se úplně všechno kromě výsledku," utrousil po porážce 1:4 domácí záložník Tomáš Pěček, jenž si opět zakopal se svým velkým kamarádem z dětství. „Bylo to moc fajn. Jenom škoda, že se ve čtvrtek na tréninku zranil Jirka Schveinert, s nímž jsem chodil od první třídy na základku. Byli jsme taková silná trojka. Je mi to líto, protože se na zápas moc těšil," posteskl si Nedvěd.

Současný viceprezident Juventusu Turín sklízel bouřlivý aplaus z tribun už na předzápasové rozcvičce. V průběhu zápasu pak rozdával jeden parádní pas za druhým. Založil i akci, po níž Skalná vstřelila svůj jediný gól z kopačky Holého. „Porážka mě mrzí. Vždycky chci vyhrát, provází mě to celou kariéru. Hodinu po utkání už jsem ale v pohodě," vysvětloval Nedvěd, jemuž se konečně splnilo přání. Vůbec poprvé si v soutěžním duelu zahrál se svým osmnáctiletým synem Pavlem. „Byl to neuvěřitelný zážitek. Všichni jsme si to užili, byla sranda," vykládal Nedvěd junior.

Od slavného otce obdržel několik rad. „Vždycky se mi snaží pomoct. Říká mi, kam mám nabíhat a co na hřišti dělat. Poslouchám ho, protože se můžu něco naučit," tvrdí potomek držitele Zlatého míče za rok 2003. Blonďatý útočník se fotbalu věnuje v Itálii pouze rekreačně, s tátou se však po trávníku pokaždé rád proběhne. „Chodíme hrát každý čtvrtek, i když ne před tolika lidmi. Tohle byla pro mě novinka," ujišťoval student jazykové školy.

Brankář cítil nervozitu

Na fotbalový svátek do Skalné zavítala takřka ligová návštěva. Fanoušci kompletně obsadili všechny tribuny včetně mobilních, které pořadatelé speciálně na tento duel smontovali. Ti ostatní postávali za krásného počasí, kde se dalo. Třeba i za bránou, kde visel transparent se slovy: „Méďo, vítáme tě doma."

Návrat bývalého reprezentačního kapitána do mateřského týmu nakonec sledovalo dva tisíce diváků, kteří si mohli vstupenku zakoupit už v předprodeji v síti Ticket portal, což je na nejnižší soutěž Karlovarského kraje nevídaná věc.

„Bylo to fantastické, mám celoživotní vzpomínku. Vždyť já hrál maximálně před pětistovkou lidí," připomněl hostující brankář Michal Svoboda, jenž během týdne cítil nervozitu. „Všichni si mě dobírali. Rodina, kamarádi, ještě teď se klepu. Úplně nejhorší je ale rozhovor po zápase, tomu jsem se chtěl vyhnout," smál se po skončení výjimečného souboje.

Od úvodního hvizdu byl neustále ve střehu, někdejší opora Sparty, římského Lazia nebo Juventusu ho však v bráně nepřekonala. „On se moc nesnažil střílet. Spíš připravoval šance pro syna a ostatní kluky," říkal Svoboda. Zatímco někteří jeho spoluhráči se s hvězdným Nedvědem zvěčnili už před začátkem utkání, Svoboda si žádnou fotografii s 45letým borcem domů neodvezl. „Já se o ni po zápase ani nepokoušel, protože Pavel asi nebyl úplně v dobré náladě," usmíval se smířlivě.

Reklama

Související témata: