Poslední šance pro génia z Rosaria. I prezident apeloval, aby zvážil konec v reprezentaci

Čtyřikrát hrál v národním dresu finále velkého turnaje, čtyřikrát odcházel poražen. Když skončil krachem sen o triumfu na Copa America 2016, Messi oznámil konec v reprezentaci. „Dal jsem ze sebe vždy to nejlepší. Více než cokoliv jsem si přál vyhrát titul s národním týmem. Ale bohužel se to nikdy nestalo. Myslím, že nejlepším rozhodnutím je skončit v reprezentaci," pronesl tehdy osmadvacetiletý Messi.

V zemi zavládlo zděšení. Konec jednoho z nejlepších hráčů planety vyvolal paniku. Když tým tehdy přistál v Buenos Aires, cestu z letiště lemovali fanoušci s transparenty „Neodcházej, Leo" či „Neopouštěj nás, Leo". Tisíce příznivců plakaly. A do boje o setrvání hvězdného útočníka v národním týmu se vložil i prezident země Mauricio Macri.

„Je darem od Boha, že nejlepší hráč světa je z naší země. Je životním potěšením sledovat jej při hře. Lionel Messi je největší věc, kterou v Argentině máme. A musíme se o ni postarat," přemlouval prezident země fotbalový klenot patřící Barceloně.

V Buenos Aires nechal starosta města Horacio Rodríguez Larreta postavit Messiho sochu. „Je předčasné končit reprezentační kariéru," vyzval skvělého fotbalistu. A tisíce fanoušků na sociálních sítích vyjadřovaly touhu, aby Messi pokračoval v kariéře nejen na klubové úrovni, ale i v reprezentaci...

Rodák z Rosaria dostal do vínku od sudiček mimořádný příděl fotbalového talentu. „Když jsem jej viděl poprvé s míčem, bylo to jako dar života," vzpomínal Enrique Dominguez na dobu, kdy bylo Messimu deset let a hrál za Newell´s Old Boys. „Nejvíce zvláštní byla jeho přirozenost. Dával jsem klukům instrukce a on žongloval s míčem. Byl výjimečný, vyvolený. Už v dětství vůdce," vypravoval Dominguez.

Messi měl přitom daleko k proporcím klučiny, který se v budoucnosti má stát fotbalovou megahvězdou, k níž bude obdivně vzhlížet celá planeta. „Byl příliš malý, příliš křehký. Přišlo mi nereálné, aby hrál fotbal. Ale z každého pohybu bylo cítit, že chystá něco působivého," popisoval Adrián Coria, další mládežnický trenér z Messiho prvního klubu.

Jenže existovala překážka, kterou Messi zdolat nemohl. Byl mu diagnostikován nedostatek růstového hormonu. Dopřát synovi patřičnou péči doktorů bylo nad možnosti rodičů. Otec Jorge ztratil práci kováře, nemohl si dovolit platit nákladnou léčbu vyžadující denní aplikaci injekcí. Argentinské kluby, i přes talent malého Lionela, považovaly investici za hazard.

Spásou se pro klučinu milujícího fotbal stala Barcelona. Vsadila na nejistou kartu, vykoupila jej ve třinácti letech z Argentiny a rozhodla se zaplatit Messiho léčbu, přičemž jej zařadila do vyhlášené akademie La Masia. Byť vycházející hvězda často bojovala se zraněními, raketově letěla k fotbalovým výšinám. „Nikdy jsem si nemyslel, že by se tenhle plachý kluk mohl stát pětkrát vítězem Zlatého míče," uvedl lékař Diego Schwarztein, jenž diagnostikoval zdravotní trable brzdící mladého Argentince. „Nabádal jsem ho, aby se nebál. Říkal jsem mu, že bude větší než Maradona. Ale nevěděl jsem, jestli i lepší," řekl Schwarztein.

Messi se rychle stal součástí základní sestavy Barcelony. Reprezentační dvacítku Argentiny dotáhl ke zlatu na MS, posléze byl klíčovým mužem při zisku zlata na OH v Pekingu. „Je to můj nástupce. Zaujme moji pozici v historii argentinského fotbalu," pronesl Diego Maradona, který v roce 1986 dotáhl Argentinu ke zlatu na mistrovství světa.

Messiho kariéra nabírala neuvěřitelných obrátek. Už ve dvaadvaceti letech získal Zlatý míč pro nejlepšího hráče světa, stal se klenotem Barcelony, s níž získával jednu trofej za druhou. A činí tak dosud. Jen úspěch na mezinárodní scéně v argentinském dresu nepřicházel. Messi často čelil nereálnému očekávání. Když se tedy rozhodl ukončit kariéru v národním dresu, nikdo se mu nemohl divit. „Žádáme, aby vyléčil naše neštěstí," připustil bývalý argentinský obránce Oscar Ruggeri, jenž se pyšní zlatem z MS 1986.

Messi přitom mohl dost možná zlato dávno mít. S ohledem na délku pobytu ve Španělsku dostal už jako náctiletý nabídku reprezentovat zemi z jihu Evropy. Ale odmítl. „Nebylo by stejné mít titul se Španělskem jako s Argentinou," potvrdil Messi pro mailonline.com, že je hrdý na místo původu.

Snad i proto se rozhodl jen o dva měsíce po oznámení reprezentačního konce vše přehodnotit: „Láska k mé zemi a reprezentačnímu dresu je příliš velká."

Brzy se ukázalo, jak moc je pro národní tým důležitý. Argentina se kvalifikací potácela jako děravá bárka na rozbouřeném moři. V zápase o všechno se však ukázala Messiho genialita. Třemi góly rozhodl o triumfu nad Ekvádorem a postupu na šampionát do Ruska.

„Lionel nesoutěží s ostatními, soutěži sám se sebou. S vlastními statistikami, s vlastními hranicemi," vystihl Dominguez výjimečnost kluka, jehož objevil pro svět velkého fotbalu.

A nyní je na Messim, aby překročil poslední překážku a dovedl Argentinu ke zlatu. Až se bude na sklonku roku 2022 hrát příští mistrovství světa v Kataru, bude Messimu pětatřicet. Je nepravděpodobné, že tou dobou ještě bude v reprezentaci. Tudíž je jasné: teď, nebo nikdy.

I trenér Argentinců Jorge Sampaoli si uvědomuje, že bez Messiho nemá šanci. Aby udržel klíčovou postavu týmu v pohodě, klidu a maximálně využil jeho genialitu ve prospěch mužstva, uspořádal finální soustředění v tréninkovém zázemí Barcelony.

Její klenot byl v minulé sezóně s 34 góly nejlepším střelcem španělské ligy, měl nejvíce asistencí (12) a byl nejčastěji zvolen nejlepším hráčem utkání (22). Teď však čelí životní výzvě. Získat zlato pro Argentinu: „Mistrovství světa nemá žádnou logiku. Musíme se pokusit vyhrát první zápas, který je nejdůležitější a poskytne nám klid. Máme skvělé jednotlivce, ještě musíme vytvořit skvělý tým. A pak můžeme snít."