Hlavní obsah

Češi už silné soupeře neděsí a prohrávají s nimi

Karel FeltPrávo

Česká fotbalová reprezentace už není pro nejsilnější týmy tím strašákem, jakým byla na mistrovství Evropy 2004 v Portugalsku. V Lisabonu také naposledy zvítězila nad soupeřem z nejsilnější evropské sedmičky, do níž patří Německo, Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie a Nizozemsko.

Článek

Obávaný český tým už klesl mezi celky jako jsou Švédsko, Rusko, Ukrajina, Skotsko, Řecko nebo Turecko. Nazvěme je třeba druhým evropským košem. V posledních letech však nemá pozitivní bilanci ani s těmito soupeři, pokud s nimi hrál.

Excelentní výkon loni v září na Slovensku je nepochybně velice cenný, stejně jako bod z Irska, ale to jsou týmy až z třetího koše. S takovými ti nejlepší ztrácejí zcela výjimečně. Pokud se mezi ně chce Brücknerův tým vrátit, musí to platit i o něm. Zatím ho v probíhající kvalifikaci nic podobného nepotkalo, ale varováním by měla být sobotní prohra, kdy na Němce fotbalově nestačil.

„Přehráli nás po všech stránkách. Němci nebyli oslabení. Naopak jsme měli velké problémy s těmi novými hráči. Zejména na jejich levé straně jsme vůbec nestíhali. V německé obranné fázi jsme také nenašli žádné slabiny. Kdybychom vydrželi do konce prvního poločasu, určitě bychom udělali nějaké změny. Na tom není nic špatného. Mistři světa Italové také někdy brání třeba sedmdesát procent zápasu. Jenže oni nedostanou gól,“ přiznal trenér české reprezentace Karel Brückner.

Mají nás přečtené

Příčin poklesu české reprezentace je několik. Chybějí legendy jako Pavel Nedvěd, Karel Poborský nebo Vladimír Šmicer. Hra stojí a padá s Tomášem Rosickým, Janem Kollerem a výkonem obranné čtveřice. Jedinou stoprocentní stálicí byl v nejtěžších zápasech posledních let gólman Petr Čech. Rosický mnohdy trpí tím, že se nemůže opřít o hru záložníků. Zejména těch krajních. Ty, kteří odešli, se nepodařilo nahradit a hned tak nepodaří, protože borci kalibru Poborského s Nedvědem tu prostě momentálně nejsou.

V zápasech s nejsilnějšími protivníky se staly slabinou i jindy precizní standardní situace. Nezbývá si než přiznat, že evropská špička má hru českého týmu už přečtenou a umí ji eliminovat. To předvedli v sobotu Němci, kteří český tým porazili zdokonalením jeho zbraní a s výjimkou poslední čtvrthodiny eliminací toho, co ještě zbylo. Přiznejme si však, že výběr kvalitních hráčů není velký. Zřejmě přichází čas k riskování v některých zápasech a zkoušení nadějných mladíků jako je Pudil a další z úspěšné jednadvacítky. Konečně, kolik bylo Bergrovi, Šmicrovi, Nedvědovi či Poborskému, když vybojovali stříbro na ME 1996… Zatím není důvod k panice, protože tým má stále postup na EURO 2008 ve svých rukou.

Trenér Brückner odmítá, že by šlo o trvalý pokles výkonnosti jeho týmu. „Na základě jednoho nevydařeného zápasu to odmítám. Realitu budu hodnotit po kvalifikaci,“ zdůraznil kouč. Jenže posledním velkým týmem, který Češi porazili, byli právě Němci v Lisabonu v roce 2004... „Já nezastírám, že tyhle top týmy, jako je Itálie, Nizozemsko nebo Německo, jsou nad námi. Není žádná ostuda, že jsme za nimi čtvrtí. Vždyť třeba naše vítězství nad Nizozemskem v Portugalsku považuji za určitý zázrak a netvrdím, že jsme proto byli lepším týmem. Chceme se mezi nejlepšími udržet, ale jsem realista a vidím, že nad námi jsou ještě lepší celky, byť jsme některé porazili,“ přiznal Brückner.

Slabina na obou krajích zálohy 

Trenér si uvědomuje i výpadky obranné čtveřice. „Ano, ale obranná hra není jen o této čtveřici, i když prvotní je jednoduchý obranný zákrok,“ zdůraznil trenér. Jako větší slabinu cítí hru krajních záložníků. „Samozřejmě, že ztráta Poborského, Nedvěda, Šmicra je velká, ale odehráli jsme dobré zápasy i bez nich. Momentálně bohužel krajní záložníci Plašil a Sionko v klubech nehrají. Nezastírám, že kraje středové řady jsou naším bolavým místem, i proto jsme tam stáhli Poláka,“ dodal kouč s tím, že výběr na tyto posty není momentálně nijak velký.

Brückner však nebere jako výraznou slabinu týmu standardní situace. „Pravda, už to není taková pýcha, protože z nich inkasujeme v důležitých zápasech. Za pět let jsme třeba z rohů dostali pět gólů, to je na jednu stranu moc, ale na druhou, jeden gól z rohu za rok, to je pořád velice pozitivní bilance. Jsou týmy, které z nich inkasují i dvakrát za zápas. Stalo se nám sice v utkáních s Nizozemskem, Itálií i Německem, že jsme inkasovali ze standardek, ale třeba Němci dávají gól z takových situací skoro v každém zápase,“ nabídl svůj pohled kouč.

„Někdy při rozboru situace při inkasovaném gólu ani nenajdete chybu, která se při standardce stala. Prostě je to skvěle kopnuté. Ale nemůžeme trénovat jen standardní situace. Je to i o určitém pudu sebezáchovy a snaze hráčů, aby k nim nedocházelo,“ konstatoval Karel Brückner s tím, že o svém týmu rozhodně nepochybuje.

Reklama

Související témata: