Článek
Pavel Zíka si myslí totéž, i když je přece jen v hodnocení právě probíhajícího mistrovství Evropy devatenáctek zdrženlivější
Šampionát devatenáctek je teprve předsíní
„Evropský šampionát devatenáctek je teprve jakousi předsíní do světa velkého fotbalu. Významnou, ale pořád ještě předsíní. Věkovým předělem, kdy se kolem mladých fotbalistů začnou točit opravdu velké finanční částky, je podle mých zkušenosti dvacet let. I proto je moc důležité, aby česká reprezentace doma uspěla a na mistrovství světa dvacítek příští rok do Egypta postoupila,“ nechává se slyšet Zíka, jehož agentura zastupuje nejen české reprezentanty Poláka, Marečka, Řezníka a spol., ale i řadu cizinců.
„To proto, že už působíme po celém světě, takže zastupujeme třeba i rakouské mladíky Harnika a Prödla, kteří už kopali na nedávném EURO za áčko. Pro skauty a pozorovatele velkých klubů z Anglie, Německa, Itálie a dalších zemí jsme dokonce museli nachystat nejen auta, ale i mikrobus. Tolik se jich totiž na mistrovství Evropy devatenáctek k nám přijelo podívat,“ prozrazuje.
Je těžké nepodlehnout svodům peněz
Pro mladé fotbalisty nejde rozhodně o jednoduchou situaci. Jsou pod tlakem a palbou. Sledují je manažeři, krouží kolem nich skauti a pozorovatelé největších evropských klubů, vzduchem létají nabídky, ocitají se v reji desítek a stovek miliónů korun.
„Je to pro ně opravdu těžké, protože jsou na samém počátku kariéry a pochopitelně ještě nemají takovou hodnotu a výkonnost, aby se okamžitě prosadili ve velkých klubech. Záleží hlavně na nich, zda se nechají zlákat už v tak mladém věku penězi, nebo budou mít svou hlavu a rozhodnou se podle svého rozumu,“ naráží další z významných tuzemských manažerů Pavel Paska na exodus českého fotbalového mládí na Východ i do některých pramálo vyspělých fotbalových zemí.
I naše kluby už dostávají rozum
„Musím se jen podepsat pod slova Pavla Nedvěda, že hráč by se měl dívat především na sebe a svou budoucnost. Jestliže má možnost odejít do Juventusu, Tottenhamu nebo třeba Lazia, neměl by se nechat oslepit momentální nabídkou a klubem, který dává v danou chvíli víc peněz,“ souhlasí Paska se slovy Grande Paola.
Samozřejmě si moc dobře uvědomuje, že nejde jen o rozhodování hráče, ale i jeho mateřského klubu, pro který jsou peníze z transferu moc a moc lákavé. „Majitelé klubů pochopitelně peníze chtějí, ale naštěstí se i v tomto směru poměry v našem fotbale mění. Existují rozumné výjimky, jež akceptují rozhodnutí hráče a myslí na jeho perspektivu a další cestu. Sparta i Slavia jsou toho dokladem,“ dodává Pavel Paska.
Někteří mladíci mají rozum také
Rovněž Pavel Zíka si myslí a svým mladým chráněncům opakuje, že je lepší počkat, až se ukáží na světovém šampionátu dvacítek. „Polák, Řezník, Mareček a spol. už sice za sebou mají úspěchy v reprezentační sedmnáctce či osmnáctce, ale mistrovství světa do 20 let vnímá fotbalový svět úplně jinak. Staví ho rozhodně výš, než třeba mistrovství světa jedenadvacítek. Proto si cením Honzy Poláka, jenž před nabídkami z ciziny dává přednost Liberci a opakuje, že pro jeho další růst je lepší odkopat padesát ligových zápasů doma, než sedět dva roky někde v Itálii na lavičce,“ přidává Zíka konkrétní případ mladého hráče, jenž ví, co chce. A hned připojuje i plzeňského Jana Lecjakse, jenž je v hledáčku Florentiny a Janova.
Samozřejmě, jsou i případy opačné, neboť někteří fotbalisté odešli do ciziny už v mladém věku, a přesto adaptaci zvládli a prosadili se. „Třeba takový Jarda Plašil a jeho cesta z Monaka do španělské Osasuny je názorným dokladem. Šel do „top“ klubu, adaptaci ustál a prosadil se. A jsem přesvědčen, že stejně se prosadí i Tomáš Pekhart v Tottenhamu, i když pochopitelně uznávám, že pro mladého hráče je mnohem snazší adaptovat se v Itálii, Francii či Německu, než v některé východní zemi nebo Turecku,“ připomíná Pavel Paska, jedním dechem však přiznává: „Samozřejmě ale mohu jmenovat dalších šedesát hráčů, kteří odešli a ztratili se.“
Po Kanadě šla cena astronomicky nahoru
Na jednom se ale čeští manažeři sledující hemžení zahraničních pozorovatelů a skautů kolem svých chráněnců během probíhajícího mistrovství Evropy devatenáctek shodují. Počkejte, radí jim. „Probojujte se na světový šampionát dvacítek a pak vaše cena astronomicky vyletí. Vždyť třeba po loňském stříbrném šampionátu v Kanadě kupoval Frankfurt Fenina za 130 miliónů korun, cena Kaloudy a Šimůnka vyšplhala k rovným 100 miliónům,“ argumentuje Pavel Zíka i konkrétními čísly.
