Článek
Premisa číslo jedna zní - zahrát na sto procent nestačí. „Alespoň na sto dvacet, protože jedině v tom případě je jistá šance," upozorňuje Hubník, že každý z hráčů musí překročit svůj stín. „Sto dvacet procent nestačí. Přidal bych ještě dalších třicet, abychom měli šanci," poopravuje svého parťáka ve stoperské dvojici Tomáš Sivok. „Jenže hrát na sto padesát procent po celých 90 minut je strašně náročné. Hlavně psychicky, protože záleží na koncentraci, na každém kroku či špatném nášlapu. Španělé každé zaváhání okamžitě trestají," vybavoval si jak klubové, tak i reprezentační partie, které proti španělským mužstvům sehrál.
Premisa číslo dva - mít v utkání mimořádné štěstí. „Jenže to se stává málokdy, protože Španělé mají po většinu zápasu míč pod kontrolou, neukvapí se, hrají to jako házenou. Je jedno, zda jde o reprezentaci nebo Barcelonu. Neukvapí se a čekají na správný moment, který většinou přijde," vybavil si Sivok třeba kvalifikační střetnutí před pěti lety v Granadě, kde tehdejší Bílkův výběr sice vedl Plašilovým gólem, ale domácí po změně stran výsledek otočili. „My měli třeba v Evropské lize Villarreal doslova na lopatě, vedli jsme v domácím utkání ještě v poslední minutě 3:2, ale štěstí jsme stejně neměli. Villarreal vyrovnal," přidával svou reminiscenci David Limberský.
„Nás potkalo ještě v době, kdy jsem hrál za Olomopuc, v Poháru UEFA něco podobného. Ve Španělsku jsme s Celtou Vigou prohráli 0:1, doma nad ní vedli 2:1 a potřebovali jsme dát ještě jeden gól, abychom postoupili. V závěru jsme se vrhli do útočení, ale štěstí jsme neměli. Nejenže jsme třetí branku nepřidali, ale sami jsme naopak dvakrát inkasovali a zápas prohráli," připojoval svou zkušenost Roman Hubník.
Premisa číslo tři - Španělé musí mít mimořádnou smůlu. „Asi je jen málo zápasů, kdy je něco takového potká. Posledním případem byla jejich generálka s Gruzií, kterou prohráli, takže si dají na šampionátu náramný pozor, aby se něco podobného neopakovalo," varoval hráče Václav Černý, kterého trenér Vrba ustavil do role svého zvěda na Španěly. „Fakt je, že si nepamatuji soutěžní zápas, kdy by španělské mužstvo provázel mimořádný příděl smůly. Snad v nějakém přátelském utkání, ale to se počítat nedá," marně pátral v paměti Tomáš Sivok.
Premisa číslo čtyři - všechny tři předchozí se musí sejít. „Hráli jsme v evropských pohárech s Barcelonou, Atlétikem i třeba Villarrealem a několikrát si ověřili, že i se španělskými soupeři hrát dá. Třeba právě s Atlétikem jsme hráli velice dobře a porazili ho 1:0. Musí se toho ale sejít skutečně hodně, aby se dalo proti Španělům uspět," ví své o španělských protivnících a dnešním soupeři samozřejmě také plzeňský obránce David Limberský.
Závěr - nespoléhat jen na příznivou konstelaci. „Toto resumé vyznívá ze zpovědí českých reprezentantů jako nejpodstatnější. „Hlavně nesmíme spoléhat na špatný den Španělů a naopak věří ve vlastní síly," burcuje po zkušenostech z konfrontací se zmiňovaným triem David Limberský spoluhráče. „Nesmíme mluvit o potřebě štěstí, ale musíme mu jít sami naproti a zasloužit si ho. Skvělý výkon musí podat celé mužstvo, nikoli jen pár hráčů. Je to mistrovství Evropy a podle toho musí proti Španělům dnes naše hra vypadat," stanovil pro mužstvo jasný úkol jeho kapitán Tomáš Rosický.
