Rubriky:

Reprezentace

Vrba: Lháři jsou ti, co říkají, že jsem mlžil!

15. července 2016 10:20 - Ehrenhausen

Dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák. Závěr známého citátu K. H. Borovského sedí jako ulitý na angažmá trenéra Pavla Vrby u národního týmu. České reprezentace se ujal s gloriolou spasitele, po ME ve Francii ho opustil s nálepkou zrádce a mystifikátora. V rozhovoru pro Právo a Sport.cz, který se uskutečnil na soustředění jeho nového klubu Anži Machačkala v Rakousku, se mimo jiné vyjadřuje ke kritice, která se na něj po neúspěšném šampionátu snesla.

 

fc-anji.ru

Jak jste kritiku vstřebal?

Snažil jsem se tím nezabývat, nicméně něco samozřejmě zaslechnete. Po odletu do Machačkaly jsem už česká média přestal vnímat úplně.

A dojem z toho, co jste zaslechl?

Velmi rozporuplný. Mám pověst člověka, který neumí přijímat kritiku. Tak to ovšem není. Vyslechnu si kritické hlasy, ale musejí být postaveny na faktech a znalosti věci. U některých výstupů novinářů jsem měl pocit, že jsou osobní a s tendencí co nejvíce ublížit. Jako by si na mě počíhali a po mistrovství tomu dali průchod.

To jsou silná slova...

Je to jen můj názor. Nechci na nikoho útočit, rozpitvávat jednotlivé texty či se zabývat motivací jejich autorů. Obecně se ukázalo, že některá média zajímají spíš bulvární věci, než aby je zajímala fakta. To je smutná realita. Na druhou stranu je pravda, že se to samozřejmě netýká jen Vrby a fotbalu.

Vedete válku s médii?

Nevedu. Někteří žurnalisté překvapovali ve svých článcích odborností, přitom já na to mám úplně jiný názor.

Kritizoval se pasivní styl hry. Oprávněně.

Po bitvě je každý generál. Kdybychom uhráli remízu se Španělskem, možná by se nám dostalo pochvaly, jak jsme to zvládli takticky skvěle. Ale uznávám, bylo to spíš taktické, a ne líbivý fotbal pro fanoušky.

Vy však dlouhodobě razíte útočný fotbal a pak na mistrovství Evropy hrál tým spíš defenzívně...

Já netvrdím, že jsme neměli být aktivnější. Když se ale například podíváte na statistiky ze zápasu s Turky, měli jsme víc střel na bránu, vyšší procento držení míče. Se Španěly to byl první zápas, chtěli jsme uhrát dobrý výsledek. Možná taktiky bylo až moc, ale je to turnaj. Kdo chce, pochopí mě.

Spousta expertů upozorňovala, že tým jim připadal zatavený. Co vy na to?

Musím se tomu smát. Pokud byli hráči zatavení, ať mi někdo řekne, jak by to u trénovaných profesionálů bylo možné. Trénovali jsme víc pouze v Rakousku s přípravnými utkáními. Ve Francii to byl klasický zápasový režim. Netrénovalo se tedy prakticky vůbec.

Vypadalo, že z mužstva nevyzařoval týmový duch, nadšení. Například zraněný Ronaldo ve finále povzbuzoval divoce spoluhráče u postranní čáry.

Ronaldo ale taky předtím hodil mikrofon redaktora do potoka... (smích) Když hrajete finále, úspěch je na dosah, všichni na lavici lítají. Víte, jak to je: když jste úspěšní, všichni tvrdí, jak to bylo úžasné, jak všechno klapalo. A když to nevyjde, tak se řekne, že mužstvo nedrží pohromadě. V týmu problém nebyl, soudržnost byla dobrá. Samozřejmě, hráči, kteří nedostali tolik prostoru, nebyli spokojení. Ale to je i v klubu.

Celkový dojem z herního projevu byl ovšem negativní. Sveze se s tím celý český fotbal.

Když dneska Juventus a podobné elitní kluby nechtějí žádného českého hráče, můžu za to já? Musím vzít realitu takovou, jaká je. Postoupili jsme na turnaj, tam jsme končili ve skupině. Beru to taky na sebe. Na druhou stranu po ekonomické stránce byli všichni spokojení. Šampionát ale už nechci rozebírat. Po něm přišly další věci...

Dva dny po vyřazení z šampionátu jste prohlásil, že máte chuť pokračovat u týmu dál, abyste o den později oznámil, že odcházíte. To je divné, nemyslíte?

Já jsem žádnou nabídku ale ve čtvrtek na stole neměl! Jednání s Machačkalou proběhla až po tiskové konferenci. Ano – bylo to rychlé, ale takový už fotbal umí být. A když někdo napíše, že jsem zrádce a lhář, že jsem byl s Anži už domluvený, je lhářem on.

Ale nějaký kontakt jste s ruským klubem mít musel...

Konkrétní jednání o smlouvě nikoli. Nebudu tvrdit, že jsem neměl zprávy, že se mnou nechce nikdo jednat. Konkrétní jednání, už zcela zaměřená na moje angažmá v Machačkale a nutnost okamžitého rozhodnutí, se odehrála až po tiskové konferenci.

Jenže na zmíněné tiskovce jste situaci ohledně možného odchodu bagatelizoval.

Pouze jsem řekl, že jinou smlouvu než tu u reprezentace nemám. Pokud to někdo bere jako lež, je to jeho problém. Spousta lidí, která se pohybuje v této branži, vede nějaká jednání a pak je to jinak. Já navíc v tu chvíli opravdu neměl na stole žádnou konkrétní nabídku. Chápu, že spoustě lidí to nevymluvím, ale nemám důvod lhát.

Ovšem vy jste měl bleskově složený i realizační tým. To spíš nahrává tomu, že jste měl všechno dopředu domluvené.

Dušanovi Fitzelovi (bývalý manažer reprezentace – pozn. red.) jsem před časem navrhl, že pokud budu něco mít, byl bych rád, kdyby šel se mnou. A Martinovi Ticháčkovi (nyní v Machačkale trenér gólmanů) jsem volal až v pondělí, den po návratu z Moskvy, kde jsem podepsal smlouvu. Takže zase spekulace. Stejně jako když Karel Krejčí odešel po sezóně z Plzně a všude jsem slyšel, že jde se mnou do zahraniční. I to dokládá, že realita je jiná.

Nemyslíte, že vám nevstřícné vystupování v médiích škodí?

Asi mi to škodí, je to můj problém. Měl bych být diplomatičtější. Vím, že tuhle válku nevyhraju. Ale když se někteří podle mě nechovají košer, nevidím důvod, proč bych jim měl vycházet vstříc. Vím, že to není ideální stav a taky, že mnozí kolegové–trenéři jsou na tom stran kritického postoje médií ještě hůř. Nicméně prostě mám v sobě, že na jednání, které cítím jako neférové, neumím reagovat úsměvem.

Byl důvodem vašeho odchodu od reprezentace chybějící každodenní práce s hráči?

Pokud někdo sledoval moje vyjádření za poslední rok, věděl, že mi klubová práce chyběla. Na svazu to bylo víc manažerské. Ale byla to pro mě obrovská pocta, že jsem mohl u národního mužstva působit. Jsem panu Peltovi nesmírně vděčný. Byla to pro mě velká škola.

Pojďme k Machačkale. U týmu jste třetí týden, jak se v novém působišti cítíte?

Za necelé tři týdny hrajeme první ligový zápas, kádr ještě není uzavřený, snažíme se ho doplňovat za chodu. Všichni děláme maximum, aby se nehrálo o záchranu jako v uplynulé sezóně. Klubové zázemí je nadstandardní. Jak v tréninkovém centru u Moskvy, kde se budeme připravovat před venkovními duely, tak i v Machačkale.

Snese vaše nynější situace srovnání s tou, kdy jste před lety přišel do Plzně?

Stoprocentně. O to je to pro mě zajímavější. Klub chce jít nahoru, chce dobýt úspěchy.

Bude mít vedení trpělivost, pokud nepůjde hned všechno podle plánu?

Každý majitel chce vidět svůj tým co nejvýš. Pokud se nebude dařit, můžu skončit. Ale mám zatím dobrý pocit, začíná si to sedat.

Jak si vedete s ruštinou?

Oprašuju ji. Rozumím víceméně všemu. Některé věci i řeknu, jen když je příprava, jdu do překladu, abych něco nezvoral.

Robert Neumann (Ehrenhausen), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace