Článek
V aktuální sezoně se ukázala až příliš velká závislost Litvínova na bratrské dvojici. V základní části totiž Kašovi vinou zranění společně odehráli jen osmnáct zápasů. Na baráž už oba byli fit a řádili. David nasázel čtyři branky, mimochodem všechny při hře pět na pět, Ondřej zaznamenal hned sedm asistencí.
David Kaše v baráži při hře pět na pět nasázel čtyři góly ze šestnácti pokusů.
Dukla si s jejich kreativitou nevěděla rady. Jakmile se formace sourozenců s Nicolasem Hlavou dostala na led, Verva tlačila. V útočném pásmu strávila takřka 44 procent času, z toho 45 procent hrací doby na kotouči. Poměr očekávaných gólů pak činil 62,5 procenta.
Dominance elitní litvínovské lajny se tak nějak očekávala, převahu však měly i další útoky. Druhá formace s Koblasou, Maštalířským a Sukeľem odehrála přes 50 procent času v útočném pásmu (ale jen 36,5 procenta na kotouči) a poměr očekávaných branek vyšvihla na 65 procent.
Pokročilá data Ondřeje Kašeho při hře pět na pět za celou sezonu, hodnoty jsou uvedeny v percentilu.
V této statistice se ještě více dařilo třetí lajně Pištěk, Gut a Hännikäinen, kteří sice neměli takovou optickou převahu, ale nedostávali se pod tlak. Vytvořili si tak přes 71 procent očekávaných branek.
Hlavní problém pro Jihlavu tak nebyl v rozdílových hráčích, ale spíše v hloubce kádru. Favoritovi dokázala pravidelně vzdorovat pouze formace s Harkabusem, Burkovem a Kupriianovem, která se jako jediná dostala střeleckým poměrem i očekávanými góly nad 50 procent.
Převaha Vervy se projevovala zejména ve druhých třetinách, kdy si svěřenci Jakuba Petra dokázali prostřídávat do útočného pásma a stupňovali tlak. A celkově byli lepší ve všech ohledech. Nejen při hře pět na pět, ale i v přesilovkách. Navíc jim výtečně zachytal Pavel Čajan, zatímco Adam Beran sice předvedl skvělé výkony v prvním i čtvrtém duelu, další zápasy už mu příliš nevyšly a úspěšnost zákroků mu klesla pod devadesát procent.
Litvínov se zkrátka udržel zaslouženě, drobnou útěchou pro Duklu je alespoň jeden vyhraný zápas, což se prvoligovému šampionovi povedlo po čtyřech letech. „Sami vidíte, jak těžké je se do extraligy dostat, protože rozdíl tam prostě je,“ uvědomoval si trenér Viktor Ujčík.
„Potřebovali bychom takové zápasy hrát mnohem častěji, abychom si na tu rychlost zvykli. A potřebovali bychom taky alespoň dvě extraligové lajny, ale není, kde je brát, když se takovým hráčům do Maxa ligy nechce,“ poznamenal.
Těžko říct, jestli by Dukla za rovných podmínek pro oba soupeře dokázala vzdorovat o něco více. V posledních letech se však potvrzuje, že tým z extraligy má vždy jasně navrch.
