Článek
Neměl jste v průběhu zápasu obavu, aby neskončil jednou velkou ostudou? Vždyť průběh devadesáti minut v Hamburku opravdu hrozil debaklem.
Na to jsem nemyslel, ba ani strach, že bychom mohli dostat za poločas šest branek, jsem neměl, i když hrozně těžké to proti Němcům bylo.
Zvláště po rychle inkasovaném gólu...
Aby ne - první střela a hned branka. Dokud to šlo, snažil jsem se něco chytit, jenže oni všechno trefovali a uklízeli do brány. Do stavu 3:0 hráli naplno a na hřišti jasně dominovali.
A vy jste jen a jen bránili...
Ale my jen bránit nechtěli, jenže Němci jsou strašně silní. Reagovali výborně na všechny situace, jež se jim naskytly, a dokázali, proč jsou úřadujícími mistry světa.
Jen bránit jste sice nechtěli, ale nakonec vám nic jiného nezbývalo...
Proti nim je to těžké, protože strašně rychle sbírají míče. A připravovali nás o ně třeba i v naší šestnáctce. A pak s námi hráli v podstatě házenou, jakou hrává se svými soupeři Bayern.
Dají se vůbec Němci ubránit? A jak složité to proti nim bylo?
Těžké, moc těžké. Pořád se pohybují, nestane se, aby byli dva v jednom prostoru, mají skvěle pokryté celé hřiště. Müller hraje chvíli vlevo a pak zase vpravo, pak je zase vpředu Götze nebo se tam objeví Özil. Svým rozestavením a naučeným herním schématem se dostávají do přečíslení a výhod, které zužitkují. Proto naprosto dominovali a nám dovolili trochu hrát až v momentě, kdy vedli o tři góly. Ale to už bylo samozřejmě pozdě na to se zápasem cokoli udělat.