Rubriky:

Reprezentace

Před dvěma lety snil na tribuně s přítelkyní o národním dresu! Životní sezóna mu jej zajistila

7. června 2017 16:39 - Kaprun

Dva roky v sobě nosil sen o účasti na evropském šampionátu hráčů do jednadvaceti let. V úterý po nominaci si olomoucký útočník Tomáš Chorý mohl misi odškrtnout jako splněnou. Cíl o cestě na mistrovství do Polska naplnil, byť minulou sezónu jako jediný z celého kádru Lavičkova výběru nastupoval v druhé lize.

 

Radek Malina, Právo

Chorý už na šampionátu byl. Před dvěma lety jako divák, když jednu ze skupin šampionátu pořádaného v Česku hostila jeho Olomouc, s níž právě slavil postup do nejvyšší soutěže. „Tehdy jsme s přítelkyní vyrazili na zápas Švédsko - Itálie. Říkal jsem si, že by bylo hezké zahrát si příště za Lvíčata na mistrovství. Ani nemohu uvěřit, že jsem se do nominace dostal," usmívá se spokojeně dvaadvacetiletý útočník.

Za čtyři sezóny, kdy je na soupisce olomoucké Sigmy, prožil dvakrát sestup z nejvyšší soutěže a dvakrát postup zpět mezi elitu. Fakt, že poslední fotbalový ročník strávil ve srovnání se spoluhráči z národního mužstva o patro níže, bral od začátku jako handicap. „Hned, když začala sezóna, tak jsem si uvědomoval, jak strašně těžké bude se do kádru prosadit," přiznává.

Je však dostatečně zocelený zkušenostmi z Olomouce, která se od Chorého zařazení na soupisku prvního týmu pohybuje jako na horské dráze. „První sezóna a hned jsme spadli. To se ani nedá popsat. Sice jsem moc nehrál, ale pro psychiku strašně těžké. Pak jsme postoupili, ale já moc velký podíl na úspěchu neměl. Trenér Kalvoda mi nevěřil. Až s příchodem trenéra Jílka se moje role změnila. Nicméně jsme zase spadli," vzpomíná Chorý.

Poslední sezónu však Olomouc od začátku šlapala. A v její ofenzivě Chorý zářil. Do sítí soupeřů nasázel šestnáct branek. „Když se mi dařilo, tak jsem začínal v nominaci do jednadvacítky věřit. Občas mi trenér Lavička poslal textovou zprávu po dobrém výkonu nebo gólu, což mi dodávalo sílu. A taky kluci v klubu mi nominaci moc přáli, když věděli, že jako jediný mohu jet z druhé ligy. Často jsem slyšel, jak mě svými výkony a přihrávkami na mistrovství dostanou. Hecovali mě."

Sigma bitvu o návrat mezi elitu zvládla s přehledem, zato Chorý byl jako na trní. Během celého kvalifikačního cyklu odehrál šest minut v duelu s Černou Horou před dvěma lety, pak poločas podzimní přípravy v Portugalsku. Navíc se dařilo i konkurentům. „Třeba Patrika Schicka jsem obdivoval. V Sampdorii měl raketový start. Ale jinak jsem se snažil nerozptylovat výkony ostatních kluků, koncentroval jsem se na sebe. A myslím, že se mi sezóna povedla. Poprvé v kariéře jsem byl útočníkem číslo jedna. Šestnáct branek je solidních, tolik jsem nikdy za sezónu nedal. Ani v žácích," směje se Chorý.

Vlastně ani neměl tolik příležitostí. Ještě za starší žáky totiž nastupoval na postu stopera. „Až pak mě trenér Tököly přesunul do útoku. Vlastně ani nevím proč. Dost možná kvůli postavě," tuší borec, který bez dvou centimetrů měří dva metry. „Moc gólů jsem nedával, ale pracoval jsem pro tým a dokázal udržet míč. Možná se taky bál, abych nedopadl jako Ramos z Realu Madrid a nebyl pořád vylučovaný," krčí rameny Chorý, jenž je proslulý hodně tvrdou a nekompromisní hrou. „Každopádně jsem za jeho rozhodnutí moc rád, protože střílet góly mě fakt baví. A teď díky nim pojedu na mistrovství Evropy," lebedí si Chorý po životní sezóně.

Dost možná byla jeho poslední v Olomouci. Na Hané má sice ještě na rok smlouvu, ale po předvedeném gólovém apetitu v minulých měsících je na seznamu coby případný posila u řady klubů. „Olomouc, kam jsem přišel z Kroměříže, mě dostala na nynější úroveň. Neberu to tak, že po jedné vydařené sezóně nadešel čas na odchod."

Radek Malina (Kaprun), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace