Článek
„Když jsme porazili na zaplněné Letné Srbsko o čtyři góly a stadión aplaudoval, šlo o neuvěřitelně silný zážitek. Pak jsme remizovali s Německem a na semifinále nedosáhli, což byla škoda. Byli jsme lepší, mačkali je, ale jeden gól chyběl. Šlo o obrovské zklamání," vzpomíná Trávník.
Právě po šampionátu jednadvacítek před dvěma lety přestoupil ze Slovácka do Jablonce. Bývalý předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta chtěl ze svého klubu na severu Čech vybudovat tým konkurenceschopný v Evropě. Trávník měl být jednou z perel v sestavě.
„Na úvod jsme postoupili v předkole Evropské ligy přes Kodaň, pak jsme vypadli v play off s Ajaxem. Zase chyběl gól. A to jsme v domácí odvetě kopali penaltu, ale nedali a byl konec. Na Střelnici bylo tehdy jedinkrát vyprodáno. Krásný okamžik," vybavuje si.
Nabitý kádr k výšinám nevystoupal. „Všichni nám dávali nálepku českých galacticos. Bylo to svazující. Nedokázali jsme očekávání naplnit a postupně pan Pelta záměr přehodnotil, investice do kádru už nebyly tak masivní," vrací se ve vzpomínkách Trávník. „Minulá sezóna nám pak nevyšla vůbec. Chtěli jsme do evropských pohárů a skončili osmí. I přes všechno, co se dělo, jsme měli být mnohem výše a Evropu uhrát," kaboní se Trávník.
Nedávné dění kolem Miroslava Pelty, který na čas skončil ve vazbě, v šatně se spoluhráči bezprostředně nepocítil. „V klubu se toho moc nezměnilo, jako hráči jsme to až tak nevnímali. Ale je jasné, že jistá nejistota zavládla, protože se moc neví, jak bude vypadat budoucnost," připouští Trávník.
I proto bere šampionát jako ideální příležitost se ukázat před očima manažerů nejrůznějších klubů. „Chtěl bych se posunout v kariéře dál. Uvědomuji si, že v Polsku budu hrát o další angažmá. Ale není to tak, že bych šel na hřiště a řešil další smlouvu. Prostě se budu snažit odvést maximum pro tým a jestli se turnaj povede, něco se objeví," krčí rameny Trávník.
Na kontě má sedmadvacet startů za jednadvacítku, a tak bude velký díl odpovědnosti ležet na jeho bedrech. „Uvědomuji si, že jsem služebně nejstarší. Ale máme i hodně kluků z reprezentačního áčka, takže se vše rozprostře," nedělá si těžkou hlavu a přiznává, že zklamání z dva roky staré remízy v duelu s Německem znamenající konec medailového snu z domácího šampionátu ještě nepřebolelo. „Zůstalo to ve mně. Touha po odplatě je veliká. Přál bych si teď vítězný konec!"
