ECHO BUNDESLIGY: Aféra v Německu. Něco musí zůstat v kabině, vždyť nás taky Jarolím vážil

"Nebudu lhát, vůbec jsem nečekal, že se nálada ve Frankfurtu otočí proti trenérovi Albertu Rierovi. Přišel na konci ledna a fandil jsem mu. Líbila se mi jeho upřímnost, bezprostřednost i tiskovky, kde si nebral servítky. Byl až netypicky přímý, ale fotbal je hlavně o výsledcích, které nemá teď Eintracht moc dobré.

O víkendu prohrál doma 1:2 s Hamburkem, utíkají mu evropské poháry a na španělského trenéra se pískalo.

Nejspíš se do toho sečetla i aféra, která se v Německu řešila. Riera interně zkritizoval nejlepšího střelce Burkardta, že má vysoké procento tělesného tuku. Dozvěděl se o tom ale bulvární Bild, který o všem napsal. A doplnil, že za to Riera šel po stížnosti útočníka na kobereček k vedení.

Vlastně nevím, co si o tom myslet. Vždyť my se v české lize za trenéra Jarolíma v Synotu taky vážili. Byli trenéři, kteří na to dbali, a občas může váha rozhodovat. Když má někdo přebytečná dvě tři kila, může to na pohybu být znát. Vezměte si dvoukilovou činku a odběhejte s ní devadesát minut…

Pamatuju si, že za váhu padaly i pokuty. Já s tím problémy nemíval, ale měl jsem pochopení pro kluky, kteří s tím bojovali. Ono se někdy stačí pozdě večer najíst. Pak se nestavíte na záchodě, když to přeženu, a kilo a půl může rázem vyskočit. Někdo na to trpí.

Nevidíme dovnitř, zda za nadváhou Burkardta nestojí nějaké nedodržení životosprávy, ale myslím, že i Riera to myslel dobře. Stojím si taky za tím, že některé věci by měly zůstat v kabině. Přijde mi směšné, že trenér něco vytkne hráči, který si ale postěžuje agentovi a ten to řekne do médií. Daný hráč by spíš než žalování měl věnovat přemýšlení a práci na nedostatcích.

Zamyslet se musí i vedení Eintrachtu, co bude s Rierou dál. Po aféře vyjel i na redaktora Bildu a ani na hřišti to není kdovíjaké. Fanoušci jsou namlsaní, Frankfurt v sezoně hrál Ligu mistrů a těžko se jim kouše, že by mohli zůstat v příštím ročníku úplně bez pohárů.

Nechci Rieru obhajovat, ale taky přišel v rozjeté sezoně. Je otázka, jestli by mu k horším výsledkům nesečetly i další věci. Třeba může být neúnosný vztah s médii nebo fanoušky. Já osobně bych mu nechal aspoň jednu letní přípravu, ať se ukáže. Výsledky v Celje neměl Riera náhodné.

Daleko lepší náladu má Patrik Schick z Leverkusenu. Je super, že má formu. Třemi góly zařídil výhru 4:1 proti bývalému klubu z Lipska, který ho kdysi přivedl do bundesligy. Bylo to důležitější i proto, že Lipsko je stále konkurentem Bayeru v boji o Ligu mistrů.

Všímám si, že si ho fanoušci váží a celý Leverkusen si určitě přeje, ať forma Patrikovi vydrží ještě dva zápasy. My jako Češi si přejeme, aby to trvalo dál až na mistrovství světa.

Spoustě hráčů na konci náročné sezony odchází forma, těžko říct, proč je Páťa úplně jiný případ. Prostě hraje, má důvěru, zvládl víc zápasů bez zranění. Často se v minulosti dostával do formy, ale na pár týdnů se pak zranil.

Má za sebou pasáž, kdy střílí branky. Tím pádem mu roste sebevědomí a taky ví, že mu drží tělo. Zvládá odehrát 90 minut, na což dřív nebyl zvyklý. Poslední čtyři zápasy odehrál kompletní bez střídání, přitom útočník patří mezi pozice, které se ve druhé půli nejčastěji obměňují. Páťa je ale v laufu.

Dost veselo je po víkendu i v Gelsenkirchenu. Schalke 04 postoupí zpět do bundesligy.

Koukal jsem na víkendovou výhru 1:0 s Düsseldorfem a moc se mi líbil příběh kapitána Karamana. Se Schalke sestoupil, zůstal v týmu, dal si za cíl postup zpět, což se mu povedlo. Schalke se taky načekalo, nevrátilo se mezi elitu hned. Fanoušci si postup zaslouží. Lepší atmosféru jsem snad v Německu nezažil.

Zajímavé je, že přitom jinak moc hezký život v Gelsenkirchenu není, fotbalisté se raději ubytují v nedalekém Essenu. Klub ale má tradici. Schalke se chlubilo arénou, která byla nadčasová. V minulosti nikdo neměl vyjížděcí trávník. Když se v Gelsenkirchenu zatáhne střecha, připomínalo mi to zápas v monstrózní hale. Jakmile se rozezněl pískot, díky ozvěně to byl slušný masakr. Už teď se těším, jaký to bude hukot při derby s Dortmundem.

Víte, že mi Schalke trochu připomíná ostravský Baník? Nejde jen o místo pro život, Ostrava určitě nabízí lepší vyžití. Oba kluby ale vyznávají modrobílé barvy, mají širokou fanouškovskou základnu. A oba kluby si procházely nebo stále procházejí problémy.

Schalke trápil sportovní pokles, sestup i potíže s financemi, v covidu klub málem zbankrotoval. Klub financoval ruský Gazprom, se kterým se po rozpoutání války na Ukrajině spolupráce ukončila. Kondice klubu se ale rozhodně zlepšila a pomohli tomu také fanoušci, kteří i na druhou bundesligu skoupili ohromné množství permanentek.

Četl jsem, že se teď v Schalke mluví o tom, jak už navěky chtějí zůstat v bundeslize. A nejlíp co nejdřív postoupit do pohárů, což je možná podle mě až moc odvážné.

Je ale vidět, že mají zdravé sebevědomí. Do toho všeho zapadá výborný příběh Edina Džeka, který přišel v zimě do Německa a nějakými góly se podílel na postupu Schalke. Na jaře stihl i s Bosnou postoupit na mistrovství světa, což ukazuje, že i ve čtyřiceti můžete leccos dosáhnout.

A my si jen můžeme přát, ať si Džeko a hlavně Schick pohodu z Německa přenesou i na šampionát do Ameriky."