Rubriky:

Reprezentace

Šmicer: Zatím jen běhám a jezdím na kole. Mám toho dost

13. července 2006 08:10

Na kempu v Albertville je se svým Bordeaux český fotbalista Vladimír Šmicer. Stále léčí zranění, které jej připravilo o start na mistrovství světa. Jak český reprezentant přiznává v rozhovoru pro deník Právo, se štěstím by mohl stihnout start francouzské ligy.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

Kvůli zranění podkolenní šlachy na pravé noze jste přišel o vysněné mistrovství světa. Už vás to přebolelo?

Už když jsem jel na soustředění do Seefeldu, bylo to padesát na padesát. Musel jsem být prostě připravený na obě varianty. Když jsem musel oznámit, že do Německa nejedu, bylo to takový blbý, ale nic se dělat nedalo. Vyprchalo to ze mě velice rychle. Nejsem první ani poslední, kdo kvůli zranění o takovou akci přišel.

Co jste dělal?

Pět týdnů, co jsem byl doma v Čechách, skoro nic. Musel jsem mít kvůli noze absolutní klid. Bylo to docela ubíjející. Vždycky jsem zvyklý si jít zahrát aspoň tenis nebo fotbálek za Kozlovnu. Nohy mě pořádně svrběly.

Vyrazil jste aspoň na golf?

Posledních čtrnáct dnů před návratem do Francie jsem párkrát byl. Jenže ona je to vždycky skoro celodenní záležitost, takže jsem nemohl chodit pořád. Doma by mě moc nepochválili...

Zlepšil jste se v golfu?

Spíš zhoršil. Kvůli zdravotním problémům jsem pořádně nemohl skoro půl roku hrát. To byla hrozná pauza...

Byli jste s rodinou někde na dovolené?

Jen jsem vzal manželku na pár dní do Benátek, jinak jsme byli v Čechách. V cizině jsme celý rok, nebaví mě ve volnu ještě se někde harcovat po hotelích.

Jak to s vámi vypadá po zdravotní stránce nyní?

Když jsem přijel do Francie, šel jsem na další vyšetření a řekli mi, že další uděláme za tři týdny. Do té doby nesmím dělat nic s balónem. Jsme na soustředění v Albertville a zatím hlavně běhám, posiluju a jezdím na kole. Jsou tady docela slušné kopce a za hodinku a půl toho mám docela dost.

Kdy byste se mohl vrátit na trávník?

Když to všechno půjde dobře, mohl bych stihnout začátek ligy, která startuje pátého srpna.

Co se v Bordeaux během pauzy změnilo?

Dva kluci odešli, novou posilou je Micoud z Brém, což je výborný fotbalista. Umí tvořit hru. V jednání je příchod ještě dvou posil.

Sledoval jste při soustředění se spoluhráči finále mistrovství světa?

No jo, mančaft fandil Francouzům. Prožívali obrovskou euforii. Před turnajem nikdo moc nečekal, že se dostanou do finále. A po něm zase zavládl velký smutek. V prodloužení byli Francouzi lepší, ale zlato nezískali. Navíc přišlo to vyloučení Zidana...

Jak se k tomuto prohřešku vůbec Francouzi staví?

Zidane je pro ně hrdina a určitě mu odpustili. Vědí, že je to průšvih, ale nechtějí ho zatratit, spíš ho drží nad vodou.

A co na tu jeho "hlavičku" říkáte vy?

Hráči takového formátu by se to stát nemělo, ať už mu Materazzi řekl cokoliv. Navíc to nebylo poprvé, co Zidane něco podobného udělal. Takhle si odchod určitě nepředstavoval.

Zidane dostal Zlatý míč pro nejlepšího hráče turnaje. Hlasoval byste pro něj také?

Ona tam nějaký výrazná hvězda nebyla. Zidane zahrál výborně proti Španělsku, Brazílii, s Portugalskem dal jediný gól z penalty, kterou pak proměnil i ve finále. Vedl Francii za titulem, formu měl. Ale po tom, co udělal, by tu cenu dostat asi neměl.

Kdo vás ještě z dalších hráčů zaujal?

Hlavně někteří Italové. Pirlo, Cannavaro, výborně chytal Buffon.

V české reprezentaci už nebude pokračovat Karel Poborský. Zaskočila vás ta zpráva?

Každý musí tenhle krok uvážit a rozhodnout se podle sebe. Karel to udělal a nikdo mu nemůže nic vytýkat. Byl v nároďáku dlouho, odehrál řadu skvělých zápasů. Mám radost, že bude pokračovat aspoň v Budějkách. Určitě jim pomůže

Vám je třiatřicet. Jak dlouho ještě chcete za národní tým hrát?

Když budu zdravý a bude o mě zájem, rád pomůžu. Fotbal mě pořád baví a rozhodně se nechci v nároďáku držet, jen abych třeba nasbíral sto startů. Až jednou skončím, tak odejdu. Každopádně je potřeba, aby do týmu přišla nová krev s výhledem na příští mistrovství světa. Tam já už stoprocentně nebudu.

Není za vaší generací trochu výkonnostní propad? Kde ty mladé hráče brát?

Je fakt, že naše ročníky byly docela silné. Na mistrovství Evropy v Anglii nás bylo snad šest mladých: kromě mě Radek Bejbl, Karel Poborský, Patrik Berger, Pavel Nedvěd a Pavel Novotný. A teď v Německu byl nejmladší Jarda Plašil, kterému je skoro pětadvacet. Ale strach nemám. Kluci dorostou, určitě někoho najdeme.

Jan Krůta, Sport.cz, Právo

Zrušit