Hlavní obsah

Je to pro mě velká čest, ale jinak se nic nemění

Karel Felt, Radek MalinaSport.czPrávo

Na reprezentační sraz jel s tím, že zůstane všechno při starém. Nakonec si ale do prvního zápasu nového kvalifikačního cyklu proti Walesu navlékne kapitánskou pásku. Ovšem nikoliv jen jako náhrada za zraněného či jinak absentujícího hráče, ale již jako právoplatný kapitán národního mužstva, který má za úkol dovést reprezentaci na mistrovství Evropy.

Článek

Co pro vás znamená zvolení kapitánem reprezentace?

Je to pro mne velká čest, jako by to byla čest pro kteréhokoliv jiného hráče. Kluci mi věří a náš cíl je tak jako tak stejný: postup na mistrovství Evropy. Důležité je, aby tým táhl za jeden provaz. To je podstatnější, než kdo má pásku na rukávu. Takže jinak se nic nemění. Stejně o závažných věcech bude jednat rada služebně nejstarších hráčů národního mužstva. Věřím ale, že mi nová funkce pomůže i v dalším fotbalovém růstu.

Vám se do toho moc nechtělo. Bál jste se větší odpovědnosti?

Nehrnul jsem se do toho, ale rozhodně jsem se nebál, jinak bych to nevzal.

Cítíte, že po odchodu Pavla Nedvěda bude na vás, abyste táhl mužstvo?

Tohle jsem cítil už po mistrovství Evropy, kdy se Pavel rozloučil s reprezentací na víc než rok. Oči tenkrát byly upřené na mne. Ověřil jsem si, že tu roli zvládnu, takže to pro mne není nic nového. Teď to bude jen umocněno kapitánskou páskou.

Jak volba probíhala?

Diskutovali jsme, až jsem z toho vypadl já. Měl jsem také svoje kandidáty.

Koho jste chtěl za kapitána vy?

Když jsem jel na tenhle sraz, předpokládal jsem, že bude pokračovat Tomáš Galásek a volba bude jen formalitou. Pak z toho ale vzešlo, že by to měl být někdo mladší, perspektivnější, a dostal jsem to já.

Převezmete i pásku, kterou nosili Pavel Nedvěd a Tomáš Galásek, nebo si vezmete novou?

Tak to nevím, o to jsem se zatím nezajímal.

Pavel Nedvěd i Tomáš Galásek uměli zvednout hlas. Vy jste spíš tišší...

Zařvat umí každý, když je to potřeba. Ale jenom o tom to přeci není. Za svoji kariéru už jsem zažil hodně dobrých kapitánů. Ve Spartě zase Jirku Novotného a Horsta Siegla, v reprezentaci ještě Jirku Němce, pak Pavla Nedvěda, Tomáše Galáska, ale pásku nosili i Karel Poborský nebo Honza Koller. V Dortmundu to byli Reuter s Kohlerem, fotbalisti, kteří vyhráli Ligu mistrů i mistrovství světa a Evropy. Teď mi v Arsenalu šéfuje Thierry Henry. Od každého si chci vzít něco.

Pro vás kapitánská páska také není ničím novým. Nosil jste ji v Dortmundu i v reprezentaci.

V Dortmundu jsem dělal kapitána rok, pásku jsem měl i v různých mládežnických týmech. V reprezentaci jsem ji převzal třikrát při střídáních. Například v Palermu v přípravě s Itálií.

Máte připravenou nějakou řeč?

Není třeba nic moc říkat. Všichni hráči vědí, o co jde.

A máte připraveno něco v peněžence?

To budu muset něco upustit. Když jsem zjistil, kolik to je, byl jsem překvapený... Přesnou částku vám neřeknu, ale je to fakt dost.

Co považujete za svůj první úkol v nové roli?

To není úkol jen pro mne. Musíme se vrátit k našemu poctivému fotbalu a hrát zezadu na nulu. Znamená to zlepšit se v obraně. Nějakou šanci si vpředu vždycky vytvoříme, ale po odchodu Nedvěda s Poborským a při absenci Baroše nemáme takovou ofenzívní sílu.

Teď vás ale v sobotu čeká první kvalifikační zápas. Co o Walesu víte?

Viděl jsem jejich zápas s Bulhary a dopředu mají obrovskou kvalitu. Bellamy a Giggs jsou nesmírně šikovní a rychlí. Možná jsou trošku slabší v obraně, protože pár skutečně hodně velkých příležitostí Bulharům nabídli. Bude to těžká bitva.

Je to dobrý soupeř na start kvalifikace?

Já myslím, že je úplně jedno, kde a s kým začínáte. Jsme na startu nové kvalifikace a její start je hrozně důležitý. To, co se stalo se Srbskem, není vůbec z pohledu nového začátku ideální, ale teď je čas na nápravu. Na vítěznou nápravu.

Druhým soupeřem bude Slovensko...

Nechci se o tom zápase bavit. Teď nás čeká Wales. To je první krok.

Přejděme ještě k Arsenalu. Během minulého víkendu jste si odbyl premiéru v anglické Premier League v dresu Arsenalu. Jak moc jste byl po prohře s Manchesterem City zklamaný?

Byl jsem smutný, a hodně. Měli jsme poměrně dost slibných šancí, ale žádnou jsme nevyužili a inkasovali jsme z penalty. Nesmíme však propadat panice. Horší by bylo, kdybychom se vůbec ke skutečnému ohrožení branky soupeře nedostali.

Jednou jste se do šance řítil i vy, ale nakonec jste volil přihrávku na Gilberta. Jak jste tu situaci hodnotil zpětně?

Přešel jsem přes stopera a čekal jsem, jestli se brankář nějak pohne. Zkoušel jsem naznačovat a brankáře rozhýbat, jenže mě skvěle vykryl. Vedle mě běžel Henry a Gilberto, jehož jsem si vybral. Gólem to bohužel neskončilo.

V týdnu před soubojem s Manchesterem City vás trápilo zranění třísel. Byl jste před zápasem hodně zaskočený zařazením do základní sestavy?

Určitě. Vždyť já jsem jen dvakrát trénoval a byl jsem strašně překvapený, že budu hrát od první minuty. Hrozně jsem se těšil. O to větší bylo později moje zklamání.

Odehrál jste šedesát šest minut. Jak hodnotíte vlastní výkon?

Musí to být lepší a bude to lepší.

Limitovalo vás tedy ještě nějak zranění?

Vůbec. Hrál jsem bez bolesti. Ani nemohu říct, že jsem toho měl v okamžiku střídání plné zuby, i když jisté tréninkové manko jsem trochu cítil.

Reklama

Související témata: