Článek
Nedělním duelem proti Laziu Řím česká hvězda v dojemné atmosféře a při nekonečných ovacích fanoušků ve stoje definitivně ukončila osmiletý svazek se slavným Juventusem. A možná i celou kariéru.
Juventus a jeho fanoušci si neradi začínají zvykat na éru bez bojovného středopolaře, který se "Starou dámou" prožil nejlepší roky kariéry a odehrál v jejím dresu 327 zápasů. I z nedělních reakcí bylo znát, jakou osobností se šestatřicetiletý Nedvěd v Turíně stal. Bez nadsázky lze hovořit o "Nedvědově kultu".
"On je prostě Juventus. Bude nám chybět," povykoval před stadiónem jeden z místních tifosi, kteří na Nedvěda nedají dopustit. I proto, že klubu před třemi lety zůstal věrný, i když po korupčním skandálu musel Juventus do druhé ligy.
Loučení přebilo význam utkání
Rodák ze Skalné u Chebu dokonce do duelu s Laziem naskočil jako kapitán, byť si pásku dlouhá léta na pravý rukáv natahuje největší klubová ikona Alessandro Del Piero. Nový trenér Ciro Ferrara se s vedením na poslední chvíli rozhodl pro změnu a symbolicky Nedvědovi poděkovali za jeho služby. Bývalý kapitán české reprezentace Juventusu pomohl ke dvěma mistrovským titulům a v roce 2003 získal i Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.
Kolem Nedvěda se točilo veškeré dění na trávníku, jeho loučení s Juventusem přebilo význam samotného utkání o konečné druhé místo, které nakonec tým díky výhře 2:0 vybojoval. "Pável, Pável, Pável Nedvěd," překřikovaly se bez ustání tábory skalních fanoušků v protilehlých koutech stadiónu.
Nad jejich hlavami na Nedvědovu počest plápolalo i šest českých vlajek. Nechyběla ani obří kopie jeho dresu nebo velká nakreslená podobizna s nápisem Furia Ceca, kterou vlajkonoši Juventusu ve svém kotli pravidelně mívají od léta roku 2001, kdy do Juventusu z Lazia přišel. Někteří fanoušci navlékli trička, na jejichž přední straně se skvěl nápis Grazie s Nedvědovou fotografií a na zadní Ciao Pavel.
Ovace ve stoje
Nedvěd se hned před zápasem dočkal ovací celého stadiónu ve stoje. Už když nastupoval jako první na rozcvičku, tribuny bouřily a Nedvěd jim na oplátku pokynul před tím, než se podle své tradice v kleče pokřižoval. S největším nadšením příznivci Juventusu přijali také jeho jméno v sestavě, když hlasatel předčítal základní jedenáctky. Pak se zase mohli na velkoplošných obrazovkách kochat výběrem nejdůležitějších Nedvědových gólů v barvách Juventusu.
Aplaus doprovázel každý jeho čin na trávníku: nahrávky, pokusy o střely, vybojování míče při obranné práci. Ale také při faulu, při němž zastavil rodící se brejk Lazia, za které nastoupili i jeho krajané David Rozehnal s Liborem Kozákem.
Výmluvná byla situace ze 60. minuty: útočník Iaquinta svým druhým gólem v utkání zvýšil náskok domácích, ale největších ovací se dočkal hráč, který branku precizní přihrávkou připravil - Nedvěd.
Poslední Nedvědova stopa v Juventusu
I jeho spoluhráči viditelně toužili po tom, aby se "Grande Paolo", jak se Nedvědovi v Turíně přezdívá, dočkal branky při své derniéře, kterou by zaokrouhlil počet svých gólů ve všech ligových zápasech na stovku. Deset minut před koncem se mohlo přání celého stadiónu vyplnit, ale Nedvědova rána levačkou minula branku Lazia jen o pár centimetrů. Vzápětí stadión obdivně zahučel, když pro změnu jeho trestný kop vyslaný pravou nohou vytáhl brankář Carrizo.
To byla také poslední Nedvědova stopa v Juventusu. Hned poté ho kouč Ferrara střídal. Byla to emotivní chvíle, když se do středového kruhu seběhli všichni hráči Juventusu a Nedvěda na 20 vteřin obklopili. Bouřící tribuny pak Nedvěda vyprovodily na jeho cestu ke střídačce a fanoušci se těžce smiřovali s tím, že už svého oblíbence v bíločerném trikotu nikdy neuvidí.
"Juventus se klaní Pavlu Nedvědovi," deklamoval hlasatel, zatímco Nedvěd na hřiště přišel se svými dětmi Ivankou a Pavlíkem. Celý tým oblečený v dresech s Nedvědovým číslem 11 udělal špalír, který český fotbalista prošel a sklidil další ovace. Pak přišel opět sestřih jeho kousků na hřišti a poslední kolečko kolem tribun...
