Článek
Fotbalisté Plzně slavili s fanoušky také na náměstí. Přijeli tam i tankem!
Fotbalisté Plzně zvedají nad hlavu pohár pro mistra ligy
Titul už máte čtvrtý, protože k slovenskému primátu získanému se Žilinou jste přidal třetí v plzeňských službách. Kam řadíte ten nejčerstvější?
Hodně vysoko. Našli se lidé, kteří nás před startem ligy řadili někam úplně jinam, ale my sami se řadili úplně nejvýš. A třeba takový Jarek Nohavica také. Už v srpnu si na nás vsadil. A to tehdy vypsané kursy zněly 5,7:1.
Po famózním tažení vašeho týmu podzimem se ovšem kursy radikálně změnily...
Podzim jsme měli skutečně fantastický, neboť jsme i s předehrávaným prvním jarním kolem získali 46 bodů, což je něco mimořádného. Jaro už bylo trochu složitější, ale titul jsme získali. Super, protože nás posouvá přímo do základní skupiny Ligy mistrů.
Podzim a jaro, to bylo v plzeňském podání skutečně jako den a noc.
Liga není jen o jaru. Vždy sčítám podzim a jaro, takže z tohoto pohledu jsme byli nejlepší. Už proto, že jsme získali třiašedesát bodů.
Chcete tím říct, že vás ani při jarním klopýtání nepřepadly pochybnosti, že na primát dosáhnete? Že jste si neprožíval žádné krizové okamžiky?
Pro mě představovaly komplikace hlavně domácí zápasy, v nichž jsme neporazili soupeře, nad nimiž jsme vyhrát měli. Ty byly krizové, neboť jsme měli být suverénnější. Proto zaznívala nespokojenost. Nejen od vedení, ale od nás všech.
Kdy nastal zlom a vy jste už nepochybovali, že tažení za titulem zvládnete? Který ze zápasů byl pro Plzeň klíčový?
Určitě se Spartou, neboť po čtvrthodině jsme prohrávali 0:2, ale přesto jsme dokázali vyrovnat a uhrát nerozhodný výsledek. Dostali jsme ji do situace, kdy přestala počítat s tím, že by titul přece jen ještě mohla získat, my naopak odvrátili tlak, který by byl v případě prohry obrovský.
Z tlaku jste se vymanili, ale ani pak nešlo o suverénní marš za ligovou korunovací v podzimním stylu.
Jaro je vždycky složitější, protože spousta mužstev hraje o holý život a jiné zase o poháry, což v letošní sezóně platí obzvlášť. Navíc se nás přestalo držet štěstí, které jsme měli na podzim, kdy jsme třeba gólem v poslední minutě vyhráli v Jihlavě nebo sice horko těžko, ale přesto porazili Bohemians. Vystřelili jsme třeba jen třikrát na bránu, ale i tak jsme dali dva góly, zatímco na jaře jsme odehráli doma výborná utkání s Libercem či Slováckem, ale přesto jsme je nevyhráli. Ale i tak jsme pořád hospodařili s náskokem, který jsme po podzimu měli.
A díky němuž jste na titul dosáhli, i když řečeno slovy vašeho klubového šéfa Šádka jste šli s klackem proti tankům.
V tuzemsku jsou mužstva s výrazně vyšším rozpočtem, než jaký máme my, čímž samozřejmě netvrdím, že máme nízký. Ukázalo se ale, že jen o rozpočtu to není. A není to ani o tom, kolik hráčů přivedete a jak je platíte, ale o tom chtít maximum. A my ho chtěli.
Přestože jste moc hráčů nepřivedli, což se vzhledem k náročné Lize mistrů bude muset během letošního léta změnit.
Někdo omlazoval, jiný zůstal s nohama na zemi, a přesto to s přestárlým mužstvem zvládl a vyhrál českou ligu. Není to obdivuhodné?
Na sarkastickou nadsázku máte po korunovaci právo, ale i tak určitě už sám plánujete, jak plzeňské mužstvo na Ligu mistrů posílit a omladit.
Mírná obměna kádru nás čeká, protože Liga mistrů je opravdu náročnou soutěží. Minimálně čtyři hráči by přijít měli, některé už máme i podepsané. Obrovskou výhodou je, že všichni ti, o které máme zájem, vědí, že budeme hrát Ligu mistrů, což při jednáních s nimi pomáhá. V Česku si Ligu mistrů někde zase až tak často nezahraje.
Ligu mistrů s vámi na plzeňské lavičce? Nebo tomu bude snad jinak?
Pokud máte nějaké informace, kam jdu a kdo to potvrdil, napište to. Pokud ne, není třeba se o tom bavit.
