Článek
V posledních dvou sezonách jste patřil do kádru HC Verva Litvínov. Jak se za svým působením ohlížíte?
V Litvínově jsem zažil na jaře 2018 baráž o udržení v extralize. Po loňském ročníku jsem se nedohodl na pokračování, i když jsem měl smlouvu. Musel jsem to přijmout. Rozhodně ale nemám na Litvínov špatné vzpomínky. Nikdo nemůže být uražený, že skončí. Je pravda, že jsem byl často zraněný. Čekal jsem na nabídky, ale žádná z extraligy nepřišla, jen oťukávání, tedy nic konkrétního. Tak jsem se v říjnu domluvil se Vsetínem.
Přišel jste do týmu a od té doby jen vyhráváte! To musí být příjemný vstup do nového angažmá.
Nejdůležitější je, že bodujeme. A že se nám daří. Je to lepší, než přijít někam, kde to nejde. Pak jsou všichni zachmuření, při výhrách je naopak v šatně dobrá nálada. V Ústí nad Labem jsme sice vyhráli až v prodloužení, ale cenné jsou i dva body.
Jiří Dopita z olympijského hokejového týmu z Nagana během setkání dne 5. února 2018 v Praze.
Jaká je vaše úloha ve Vsetíně?
To se musíte zeptat trenéra Jirky Dopity. Chodím na přesilovky, abych při nich pomohl. O přesné roli jsme se zatím nebavili. Snažím se být prospěšný a jsem rád, že vyhráváme. Moje výkony by ale mohly být lepší. Dlouho jsem předtím nehrál, jelikož jsem marodil, ale nebudu se na to vymlouvat. Chci udělat maximum, abych se do formy dostal co nejdříve.
Zmínil jste trenéra Dopitu. Znáte se z minulosti?
Když jsem byl mladý, hráli jsme proti sobě v extralize. A jako spoluhráči jsme se potkali s Jirkou Dopitou v reprezentaci na jednom turnaji. Bylo mi dvacet a díval jsem se na něj s otevřenou pusou. Pro mě to byl obrovský zážitek. Jirka si to asi nepamatuje, ale já ano (úsměv).
V kariéře jste poznal spoustu trenérů, že?
To je pravda. Už mám jako hráč něco za sebou. Měl jsem štěstí třeba na legendárního finského trenéra Hannu Aravirtu při působení v tamní lize.
Zůstaňme u Vsetína. Na soupisce figuruje až desítka hráčů s extraligovými zkušenostmi. Je to pro vás výhoda?
S některými jsem se znal, s jinými ne, protože jsem byl taky dlouho v zahraničí. Ale jen namátkou si vybavím, že s Radimem Kucharczykem jsem hrál kdysi před patnácti lety v Třinci, s Vítem Jonákem potom v Liberci.
