Hlavní obsah

Nejdůležitější je láska. Hokeji stále obětuju, co můžu, věří Jágr po krvavé injekci

Kladno
Aktualizováno

Po padesátiminutovém tréninku poprvé po svém příletu do Česka promluvil. Hokejová budoucnost Jaromíra Jágra je známa. Ve čtvrtek ji nejproduktivnější Evropan NHL prozradil, a to v Kladně, kde hokejově vyrostl. Do prvního zápasu chce naskočit v sobotu za kladenské Rytíře ve WSM lize, utkání s Benátkami nad Jizerou proběhne v Liberci. Dále se dohodl na možných střídavých startech v extraligovém Třinci. Tam by mohl létat vrtulníkem.

Jágr poprvé promluvil po návratu z CalgaryVideo: Sport.cz

 
Článek
Fotogalerie

Jágr poprvé trénoval s Rytíři

Zákulisí tiskovky s Jágrem

Jaromír Jágr o vesmíru

„Je pravda, že vrtulník mám hodně rád, nevadilo by mi to. Pokud bych hrál v Třinci, odstěhoval bych se tam, vzal si tam věci a hrál jen domácí zápasy, ale to jsem jím ještě neřekl," byl dobře naladěný Jágr.

Jágrmánie začala i s hlavní osobou, na ni fanoušci čekali. „Jeden z důvodů, proč jsem se vrátil, že budu mít klid a pomůžu Kladnu, ale tohle jsem nečekal. Jsem hráč, který má 46 let a když vidí, že ho fanoušci respektují, to je krásná věc. Vždy jsem se jim snažil vyjít vstříc, aby měli zážitek do konce života. Nebude to jako dřív, ale mám takovou povahu, snažím se odevzdat maximum. Hokej miluju, nemám co ztratit," řekl Jágr směrem k hokejovým nadšencům.

Zdraví je na prvním místě, od toho se bude dále odvíjet Jágrova kariéra. „Nejsem doktor, neuměl bych to vysvětlit. Myslíme si, že to je vnitřní vaz (pravé koleno), který jsem si natáhl, ale nevím, kdy přesně. Profesor Kolář mi píchl do kolena moji krev s bylinkami, musím říct, že to bylo hodně bolestivý, udělalo se mi špatně," přiznal Jágr, který je majitelem klubu, ale když vstoupí na led, je hráčem. To si osobně přeje.

„Na tréninku jsem se cítil hůř, než jsem očekával, ale to bylo asi z důvodu, že jsem navštívil profesora Koláře. Mám něco odštípnutého. Byl jsem ovšem docela rád, že jsem se byl po měsíci sklouznout," pověděl kladenský odchovanec, který neví, jestli jeho kariéra v NHL je už definitivně uzavřena.

„To bych taky rád věděl, upřímně o tom nepřemýšlím. Věci se stávají z nějakého důvodu. Snažím se brát všechno pozitivně, i když to tak nevypadá. Nyní je hlavní cíl se uzdravit. V současnosti jsem na Kladně a chci se dostat do formy, uzdravit se a dostat se do play off, baráže a vybojovat extraligu," řekl k nejbližšímu programu.

Ten následující může být v barvách Ocelářů. „Pokud by byla poslední šance, v tom duchu jsme se nějak domluvili (s Třincem). Pokud by Rytíři vypadli v play off, je to šance na prodloužení sezóny, ale stále jsem hráčem Calgary," připomněl Jágr, kterého si mohou Plameny stáhnout zpět.

Vyjádření sportovního ředitele Třince Jana Peterka:
"My jsme se netajili už v létě tím, že pokud by byla možnost získat Jaromíra Jágra do služeb Ocelářů, tak se o to pokusíme. Mít tady nejlepšího hráče naší hokejové historie a jednoho z nejlepších hráčů v dějinách této hry, to je otázka prestiže a cti pro každý ambiciózní klub. Jardovi samozřejmě přejeme hodně úspěchů s Kladnem, protože respektujeme jeho priority v této fázi kariéry. Ovšem kdyby se naskytla možnost, aby za nás nastoupil v play off, budeme jenom rádi."

V říjnu skočil do další sezóny NHL, chtěl bojovat a stát se hráčem s nejvyšším počtem odehraných utkání v nejslavnější lize světa, dosáhnout na 2000 bodů. Nestalo se, posledního ledna se vrátil do Česka.

V lednu doma? Řekl bych, že jste blázen

„Jsem rád, že se to domluvilo, ale říct mi, že se tu ukážu na konci ledna, řekl bych vám, že jste blázen," usmál se útočník, který za dva týdny oslaví šestačtyřicáté narozeniny. Oslaví i ty příští jako aktivní hráč?

„Tohle je hodně individuální. Z mého pohledu hodně faktorů ovlivňuje dlouhověkost. Nejdůležitější je láska, ta vše ovlivňuje. Hokej miluju, obětuju mu, co můžu, ale člověk se musí stále udržovat, cvičit, trénovat, regenerovat."

Také láska k rodičům Jágra drží. „Budu rád, když mě na starý kolena uvidí hrát naživo. Máma viděla více zápasů než vy všichni. Rodiče pro mě udělali maximum, obětovali mi svůj život, já je jen poslouchal. Třicet let jsem hrál hokej na nejvyšší úrovni. Je skoro nikdo nezná, mě zná skoro celý svět," ubral na úsměvech a zjihl hráč, který vyrůstal na statku svých rodičů.

Reklama

Související témata: