Český obránce ohromil Finsko. Dva hattricky za měsíc? Pořád tomu nevěřím, žasne

„Pořád tomu nějak nevěřím a nevím, jak to popsat," vykládá s úsměvem na rtech osmadvacetiletý hokejista, a přitom zašátrá hluboko do paměti. „Hattrick jsem dal v deváté třídě na turnaji na Spartě, ale v profesionální kariéře nikdy. Tohle je něco nereálného, co jsem v životě nečekal, že se stane," tvrdí užasle.

Na konci října nejprve nasypal tři branky Kuopiu a střeleckou explozi pak 26. listopadu zopakoval proti Jyväskylä. Po druhé trefě ho navíc spoluhráči na střídačce vtipně popichovali. „Všichni říkali, je ti jasný, co teď čekáme?" vzpomíná Krejčík, který zaútočí na osobní maximum. K překonání osmigólové mety z předloňského ročníku v dresu Brna má přitom spoustu času, vždyť základní část soutěže je teprve v polovině.

Na ledě válí, parťáci v kabině ho ale celkem překvapili. Do klubové kasy totiž po báječném představení nemusel hodit jediné euro. „Kupodivu mě to nestálo vůbec nic. Tady v Česku by se mi to trošku prodražilo, jenže ve Finsku zatím nikdo s ničím nepřišel," diví se pražský rodák. Zato gratulací na jeho mobilní telefon dorazila fůra. „Je to moc příjemné. Ve finále je důležitý, jak se daří týmu. Člověk má pak sebevědomí, a i štěstíčko se přiklání," vysvětluje.

Podobný střelecký koncert však není v zemi tisíce jezer ojedinělým jevem. V novodobé éře už dva hattricky z holí obránců během jedné sezony padly. „V roce 1977 jich měl dokonce někdo i pět," prohlásil Krejčík. O jeho parádě se na severu Evropy napsalo hodně, přesto ohlasy tamních médií sám příliš nestudoval. „Člověk tomu ani nerozumí. Jenom jsem se díval na instagram na obrázky," utrousil borec, který do finštiny zatím výrazně nepronikl. „Umím poděkovat, pozdravit, žádné věty ještě dohromady nedám."

V Oulu si ale jméno udělal. V hodnocení plus/minus za účast na ledě při vstřelených a obdržených gólech nasbíral už 26 kladných bodů, což je nejvíc v celé soutěži. „Líp začít sezona fakt nemohla. Musím zaklepat, aby to takhle pokračovalo," přeje si. „Je to však velký odraz toho, jak se daří mužstvu. Je skvělé a sebevědomé, výhry se kupí a jednotlivci z toho pak těží," pěje Krejčík chválu na Kärpät, kam v létě přestoupil z Lukko Rauma.

Věděl, že jde za lepším, přesto takovou dominanci nečekal. Kärpät drtí konkurenci, v čele tabulky má před druhou Tapparou Tampere náskok devíti bodů. „První dvě lajny v Oulu jsou výborné a rozhodují zápasy. To nám trošku loni v Raumě chybělo. Z pohledu brankářů a obrany je to taky skvělé. Všechna kolečka ve stroji šlapou na sto procent," hlásí.

Na rychlost a intenzitu tréninků si už zvykl. Liga mu sedí. „Je docela o bruslení. Někdy až moc. Je to i na úkor kvality, někdy kvůli tomu vznikají chyby," tvrdí bek. Spokojenost netají ani po osobní stránce. Na severovýchodním pobřeží Botnického zálivu našel takřka ideální destinaci k živobytí. Byť kratší dny snáší hůř, hlavně pozdní východy slunce. „Je nepříjemný, když jedete na trénink furt za tmy. Město je ale krásné. Život je tam jednoduchý a bezproblémový," líčí.

Pevně doufá, že herní pohodu přenese i do národního týmu na Channel One Cupu. Na listopadové Karjale zazářil, když v samostatných nájezdech blafákem zařídil cenný triumf nad mistry světa z Finska. „To bylo hodně úsměvné. Nečekal jsem, že pojedu. Nějak to dokresluje tuhle sezonu, jak celá začala...," dodal Krejčík.