Článek
Jak vás svatba změnila?
Doufám, že nijak a jestli jo, tak snad ne k horšímu. Vzali jsme se v létě na Floridě a bylo to krásné. Trochu stres předtím byl, ale to asi patří ke každé svatbě a já jsem rád, že teď už mám klidnější hlavu a mohu se soustředit na hokejovou práci.
Vaše manželka je cizinka, dokázala si v Česku zvyknout?
Nebylo to pro ni snadné, protože tady byla sama. K tomu jiní lidé, odlišné kulturní zvyky i uvažování, ale zvládla tu se mnou už minulou sezónu v pozici snoubenky a říkala, že nemá problém. Navíc hodně cestuje, takže se občas dostala i za oceán. Letos v létě za námi dokonce poprvé přijela Aferditina maminka, aby poznala Prahu.
Vy bydlíte v Praze, i když hrajete za Plzeň?
Jo, prakticky denně dojíždím, jen občas přespím u bráchy v Plzni nebo na hotelu. Pro mě je bydlení v Praze úplně v pohodě. Už z působení v Americe jsem zvyklý jezdit autem za hokejem, 50 minut za volantem se dá úplně hravě zvládnout.
Partnerka vás poctivě doprovází na všech hokejových štacích. Přemýšleli jste, kde jednou budete společně žít až přestanete hrát?
Zatím je to tak, že jsme spolu tam, kde mám práci. Manželka je původně z Černé Hory a když ji bylo čtrnáct, tak se přestěhovala do Detroitu, tam jsme se i poznali. Já taky podstatnou část života strávil v Americe, oba tam máme spoustu přátel, takže nás to dost táhne tím směrem, ale otázku bydlení v budoucnosti necháváme v rodině ještě otevřenou.
Po svatbě se nabízí i otázka, jestli je dítě na cestě?
Plánujeme to. Rád bych měl dítě v době, kdy by ještě mohlo přijít na zimák podívat se na tátu, jak hraje.
Cítíte se ve 31 letech už na pozici mentora defenzívních řad?
Právě tím, jak se v Plzni vyvinula situace, měl jsem usnadněné rozhodování, jestli zůstanu. Otevřelo se mi tam víc herního prostoru, i když každý má v týmu nějaký úkol, pomáháme si navzájem. Skvělá parta, kterou jsem tady před rokem našel, i přes pár odchodů drží pohromadě a jestli někdo v kabině nebo na ledě něco řekne spoluhráči, tak to myslí jenom v dobrém.
Nestraší vás ale citelné oslabení plzeňské obrany?
Nechci být negativní, i když samozřejmě Káca (Petr Kadlec) schází jako skutečný lídr a bude těžké nahradit i dva výborné hokejisty, kteří se vydali za štěstím do zámoří. Ale nemá smysl házet flintu do žita, šanci dostávají v obraně další. Pořád si myslím, že máme dobře složené mužstvo, které může mít nejvyšší ambice.
Jak se projevuje, že už na plzeňské střídačce nestojí vlastník klubu Martin Straka?
Vlastně ani žádnou změnu nepociťujeme. Straka je jako správný workoholik denně na zimáku a řeší herní situace s trenéry, taky s námi hráči je v kontaktu. Hodně mu záleží na udržení té filozofie, že všichni táhneme za jeden provaz. Když on po třech letech není na plzeňské střídačce, to neznamená, že nějak povolíme.
Je na vás starších, abyste na to dohlídli?
Chápu, že neseme podstatný díl zodpovědnosti, ale nejsem na to sám, určitě mají co říct i Milan Gulaš, Venca Nedorost či Ondra Kratěna. Hodně mě překvapil 32letý běloruský gólman Dmitrij Milčakov. Objevil se až o prázdninách, ale rychle se začlenil. Sedí v šatně vedle mě, hned se snažil mluvit česky. Přijde, pozdraví, je pořád dobře naladěný a pozitivní energii přenáší i na další. Nechci se ale rýpat v tom, kdo bude jednička v brance, protože mladý Dominik Frodl je taky velice šikovný.
