Dopředu avizoval, že naskočí až v rozběhnuté sezoně. Sedmatřicetiletý útočník Martin Erat, který byl hlavním tahounem brněnských hokejistů na cestě za dvěma tituly, se vrátí po osmi měsících na extraligový led ve čtvrtečním utkání Komety se Spartou.
Martin Erat a Kometa Brno, toto spojení bude platit i v nadcházející sezóně.
Vlastimil Vacek, Právo
Měl jste předem naplánováno, že naskočíte právě proti Spartě?
Vůbec ne. Je to náhoda, žádný záměr v tom nehledejte. Prostě to takhle vyšlo. Možná je pro mě dobře, že začnu takhle zostra. Střetnutí bude mít určitě značné emoce. A to mě baví.
Takže se těšíte na prestižní duel odvěkých rivalů?
Hrozně moc. Jsem rád, že už jsem zase nějakou dobu s klukama v brněnské kabině, a že znovu začnu hrát i zápasy. Je přede mnou zase něco nového.
Jaké to bude mít vedle sebe na centru Tomáše Plekance?
Jsem moc rád, že je v Brně. Známe se velice dobře, pár zápasů jsme vedle sebe už v nároďáku odehráli. Oba moc dobře víme, co od sebe vzájemně na ledě čekat. Věřím, že nám to bude klapat.
Vás dva zkušené doplní v útoku mladý Karel Plášek. Tak jste si to přál?
Ano. Byl jsem na tom s koučem Liborem Zábranským už dávno domluvený. Tak, jak jsem se snažil v uplynulých dvou sezonách vést Martina Nečase, tak chci teď pomoct dalšímu mladému hokejistovi. Karel ukazuje, že je nesmírně talentovaný a může to i on dotáhnout daleko. Necháme ho, aby hrál svoji hru, s Plekym se mu přizpůsobíme. (úsměv).
Splnila dlouhá pauza od dubnového finále extraligy s Třincem to, co jste od ní očekával?
Rozhodnutí začít později mělo víc důvodů. Chtěl jsem se trochu víc věnovat rodině a mít čas na synka, který šel do první třídy. Hokej hraju hrozně rád, ale musím taky poslouchat tělo, které naštěstí reaguje na moje stáří tak akorát. Hodně mi pomohlo, že jsem si odpočinul, nejsem tak obouchanej jako v předchozích letech. A řekl bych, že jsem absolutně o nic nepřišel, protože vše důležité v sezoně máme teprve před sebou.
Jak se před prvním střetnutím v tomto extraligovém ročníku cítíte?
To, jak na tom momentálně jsem, odhalí až utkání se Spartou. Individuálně jsem se připravoval už delší dobu, na ledě jsem od srpna. Tak by to snad nemuselo být špatné, ale zápasy jsou samozřejmě o něčem jiném. Schválně naskakuju do extraligy ještě před reprezentační přestávkou, abych zjistil, na čem mám případně zapracovat.
Vnímáte, že se Kometa poslední týdny dost trápila a klesla až na osmou příčku?
Kluci střídali lepší okamžiky s horšími. V základní části to tak chodí, že jste chvíli nahoře a chvíli dole. Na každý tým přijde občas nějaká krize. Klíčové ovšem bude, abychom zase načasovali formu na play off. To je ještě daleko, i já mám dost času dostat se do optimální pohody.
Touha zvednout potřetí za sebou mistrovský pohár nad hlavu je to, co vás žene zpátky do extraligového dění?
Pochopitelně. Titul je hlavní motivace, proč jsem zpátky v Kometě. Kdybych ji neměl, tak bych dál trénoval malé děti, jimž jsem se doteď taky věnoval. Obhajoba prvenství je nejdůležitější důvod návratu.
