Článek
Jak proti Liberci, tak proti Hradci jste opakovali stejné chyby a dostali góly po hrubkách v obraně. Čím to je?
Trend v hokeji je takový, že se nedá říkat, že obránci hrají špatně, nebo útočníci nedávají góly. Prolíná se to. A nám tam vznikají chyby, které tam vznikat nesmí, protože soupeř je potrestá. Nemůžeme jim je nabízet. A to samé platí v útoku. Máme nějaká schémata, ale nedostáváme se k nim, vymýšlíme věci a pak si na střídačce říkáme, co jsme to zase udělali?!
Proti Hradci jste nastoupili ve zcela přeházené sestavě. Nebylo to spíše na škodu?
Byl to správný impuls. Včerejší trénink, byť to zní po takové prohře zvláštně, byl skvělý. Byli jsme oživení. Jenže vstoupíme do zápasu a ve druhém střídání dostaneme branku. Já se těšil na souhru s Martinem Růžičkou, protože jsme spolu kdysi hrávali. Ale teď to vůbec nebylo takové, jak jsem si představoval. Bylo to hodně poznamenané první brankou, která vás strašně dostane dolů.
V prvním střídání jste hledal Růžičku, nebyl Chmielewski v lepší pozici?
Přesně, měl jsem nahrát Aronovi. Nebo možná sám vystřelit. Byla to jedna z mála situací, kdy Hradec udělal chybu na vlastní modré a propadl. Měl jsem vystřelit, nebo nahrát Aronovi, byl v lepší pozici. Upřednostnil jsem Růžu a byla to chyba.
Ve druhé přestávce sestavu trenéři znovu překopali...
Zase správné rozhodnutí, nešlo nám to. Neměli jsme čas v útočné třetině a pokud stále zakládáte nebo jste pod tlakem v obraně, tak vám nepomůže sebelepší hráč.
Hradec vás pustil jen do dvou přesilovek, mohlo to být jedním z faktorů jejich výhry?
První přesilovka měla snad dvacet vteřin a druhou jsme měli až za stavu 1:5, kdy už Hradec tušil, že vyhraje, všechno se mu dařilo, byl ve správných místech a ve správný čas. Nám přesně tohle teď chybí. Když se nedaří, nemůžete vymýšlet blbosti.