Mladík Havlín rozsekl prodloužení. Nejdůležitější gól v kariéře, zářil liberecký hrdina

Ani jsem se moc nedíval a jenom to hodil na bránu. Měl jsem obrovskou radost. Byl to zatím můj nejdůležitější gól v kariéře," oddechl si po výhře 2:1 dvaadvacetiletý bek, jenž zasadil Ocelářům těžký direkt. Vůbec nic jsem neviděl, ani si nestihl kleknout," kroutil hlavou třinecký brankář Šimon Hrubec nad rozhodujícím momentem utkání.

Havlín se stal opěvovaným libereckým hrdinou. Minulé dva duely přitom nehrál, v úterý ho však trenér Filip Pešán zařadil do sestavy místo Kolmanna a tah mu vyšel. „Že budu hrát, jsem se dozvěděl až před rozbruslením. Nervozita trochu byla, ale před zápasem opadla," usmíval se.

Na ledě byl u důležitých okamžiků. Za bezgólového stavu v závěru první třetiny rozvlnil dělovkou síť, jenže sudí jeho trefu neuznali. Valský totiž v momentě střely projel brankovištěm a Hrubcovi bránil ve výhledu. Forvard Severočechů navíc za nedovolené bránění inkasoval dvě minuty.

„Dostal jsem od Švícka (Martin Ševc - pozn. red.) perfektní puk na volej. Ani nevím, co se tam přesně stalo. Trošku to v první chvíli samozřejmě naštve, ale nedalo se nic dělat. Bylo důležité, že jsme ukázali sílu a nepoložilo nás to," ulevil si Havlín. „Dostal jsem takovou ránu na hlavu, že se mi asi minutu ještě točila. Ani nevím, jestli rozhodčí vylučoval za ni, nebo došlo k něčemu v rohu," popisoval situaci Hrubec, který po vyrovnání Davida Ciencialy v závěru základní hrací doby věřil, že Oceláři dokončí obrat a přiblíží se k Masarykově poháru.

„Měl jsem takové déjà vu. Podobně ke konci jsme srovnali v semifinále proti Plzni. Takže jsem si říkal, ty brďo, tak to tam musíme zase dát. Bohužel se tentokrát neudálo," ušklíbl se gólman Ocelářů.