Článek
Bylo ve hře i zahraniční angažmá?
Řešil jsem ho už během loňské sezony. Moc jsem nehrál a v lednu jsem měl něco domluvené. Mohl jsem odejít, ale Sparta to stopla. Dohrál jsem v ní nakonec sezonu a nastoupil i do letní přípravy, protože jsem měl stále platnou smlouvu. V červenci jsem se pak dozvěděl, že se mnou už nepočítají. Nebylo snadné něco sehnat, protože spousta týmů měla v tu dobu na sezonu už hotový kádr. Zahraniční kluby mají limity na cizince, které podepisovaly už v květnu, takže bylo nereálné se někam dostat ven. Stáhli jsme to tedy jenom na Česko.
Po celou dobu jste přitom trénoval na Spartě s juniory?
Ano. Jak jsem říkal, letní přípravu jsem ještě klasicky odmakal s áčkem. Když mi pak řekli o konci, byl jsem za tuhle možnost rád. V juniorech mě dobře přijal trenér Žemlička i kluci, kteří byli super. V kabině padaly vtípky a srandičky. Tréninků bylo hodně a byly docela výživné.
Ve Spartě jste měl být v minulé sezoně jedním z tahounů. Herní vytížení jste však neměl takové, jaké byste si přál a v některých utkáních byl i mimo sestavu...
Už jsem to hodil za hlavu a nechci na to myslet. Můžeme společně hledat nějaké důvody, ale já bych se v tom nechtěl piplat. Určitě jsem dělal chyby i já, to neříkám. Ale na ledě jsem strávil deset, jedenáct minut a je pak těžké pro hráče něco v zápase udělat.
Nesedl jste si s trenérem Kruppem?
Já jsem nikomu nic neudělal. S klukama jsem vycházel výborně, všechno bylo v pohodě. Jediný důvod je asi ten, že jsem se nelíbil panu Kruppovi a jeho stylu. Bylo vidět, že se mnou moc nepočítá. Na šanci ve Spartě jsem ale rád, určitě mám na ni i hezké vzpomínky.
V Litvínově jste hned v úvodním zápase zazářil a podílel se na vítězném gólu proti Brnu. Jaké máte zatím dojmy z nového chlebodárce?
Jsem tu krátce, ale parta je fakt skvělá. V týmu není nikdo, kdo by škodil. (úsměv) Všechno je super. Teď je na mně, abych se během měsíce co nejvíc ukázal a byl jim k něčemu platný.
Co od vás trenér Šlégr na ledě požaduje?
Tlak do brány, samozřejmě taky góly. První zápasy jsem chodil i na oslabení, takže i v něm chci mužstvu pomoct.
V lajně nastupujete s Lukášem Kašparem a Janem Myšákem. Klape vám spolupráce?
Zatím výborně. Jsem spokojený, oba dva jsou velmi dobří hráči. Lukáš je zkušený, už toho hodně zažil. Honza je talentovaný, klobouk dolů, jak hraje v sedmnácti letech. Je jenom na něm, aby dál pracoval a pořád se zvedal. Spolupráce nám vychází, i když třeba v Plzni jsme byli strašně vylučovaní, takže jsme se ani moc nedostali do nějaké střely nebo šance.
Jak se vám hrálo v Litvínově jako soupeři?
Co si vzpomínám, tak pokaždé špatně. Hrál doma urputný hokej a nikdy jsem se tam moc netěšil. (úsměv)
Litvínov má bohatou historii. Dýchlo to na vás, když jste se procházel v útrobách stadionu?
Samozřejmě. Už jenom samotný stadion pojmenovaný po legendě... Jsou tady všude fotky odchovanců, kteří něco dokázali. Litvínov vychoval strašně moc skvělých hráčů, ať už pro svět nebo český nároďák. Zimáček je menší, útulný, ale má tradici. Vždycky se tu hrál útočný a hezký hokej, určitě to na mě zapůsobilo.
Bydlíte přímo ve městě?
Prozatím dojíždím z Prahy. Když hrajeme zápas, mám tu objednaný hotel, abych se vyspal. Takhle to mám nastavené a po měsíci se uvidí co dál.
Jak náročné je pro vás denní cestování?
Naštěstí cesta autem trvá jenom něco přes hodinku, což není tak hrozné. Když se člověk v Praze potřebuje dostat z jedné čtvrti do druhé, vyjde to kolikrát časově nastejno. Na to bych se nevymlouval. Navíc mám pohodlné auto, dá se to v pohodě zvládnout.
Zahrál jste si na mistrovství světa. Pomýšlíte i na návrat do reprezentace?
Pro každého hráče je sen nebo touha hrát za národní tým. Je to všechno o štěstí, náhodě a umu hráče, musí všechny kolečka do sebe zapadnout. To se stalo i mně, když jsem jel na MS.
