Článek
„Po dlouhé době jsem byl před zápasem nervózní. Nebylo to snadné. Ale Milan (Doudera) hrál vedle mě výborně, chtěl jsem si celý zápas držet krátká střídání a tak nějak se mi to i dařilo. Bylo to složité, jsem rád, že to mám za sebou," oddychoval Krajíček.
„Skoro devět měsíců jsem nehrál hokej. Bylo to pro mě hodně náročné období. Kluci mi strašně moc pomohli a máme tři body. Pecka," culil se finalista Stanley Cupu po přesvědčivém vítězství nad Hradcem Králové.
Trenér Třince Václav Varaďa (zády) hovoří s hráči - zleva Lukáš Krajíček, Milan Doudera a Matěj Stránský.
Stejně jako v jeho posledním zápase v Chomoutově (24. ledna) udržel Třinec nulu v kolonce obdržených branek. Poprvé v této sezoně. Udělal kapitán v defenzivě pořádek?
„Ale ne, oba gólmani (Bartošák musel po 1. třetině střídat kvůli poranění v dolní části těla - pozn. aut) chytali výborně. Samozřejmě spoustu střel jsme zblokovali, ale měli jsme i trošku štěstí. Vždyť jsem si v oslabení pět na tři dal málem vlastence," smál se 36letý obránce, po jehož zásahu skončil puk na tyči domácí branky.
Tyč trefil i na druhé straně. „Chtěl jsem to zvednout výše. Ale byl jsem osmkrát na ledě, není to ono. Musím se do toho teprve dostat," omlouval se třinecký obránce, kterému trenér Václav Varaďa kapitána naložil v zápase téměř dvacet minut na ledě.
„Ještě se pár zápasů budu ale hledat. To ideální načasování tam prostě nebylo. Vyhráli jsme, tím to bylo jednodušší. Kdyby to bylo ve třetí třetině vyrovnané, bylo by to pro mě složitější," přiznával Krajíček, jemuž při pozápasových rozhovorech dělaly společnost obě dcery.
„Děti hokej milujou. Pořád se mě ptaly, kdy už zase budu hrát, jestli jsem ještě nemocný. Pro mě i pro ně je to radost, že jsem zpátky," pousmál se trojnásobný medailista z mistrovství světa.
