Článek
Jaké to pro vás bylo, hrát před prázdným hledištěm?
Nebylo to nic příjemného. Každý se těší na play-off, plný stadion, skvělou diváckou kulisu, takže byl to takový nezvyk. Zkrátka nic moc!
Slyšeli jste alespoň těch několik desítek fanoušků, kteří se shromáždili před halou a vytrvale povzbuzovali odtamtud?
Jasně. O každé pauze a chvílemi i v průběhu hry. Bylo to super. Musíme jim za to poděkovat.
Utkání se vám dnes nepovedlo. Kde se podle vás lámalo?
Největší překážkou pro nás byla vyloučení. Důsledně nás napadali ve třech, což jsme čekali, ale nedokázali jsme se s tím vyrovnat, a to byla ta chyba. Nechali jsme se pozměněnou hrou Zlína trochu strhnout, vyhecovat, vylučovat a z toho pramenila jejich převaha.
Jak to myslíte, můžete být konkrétnější?
Chtěli jsme jako oni hrát tvrději, byla tam nějaká oplácení, přišly i šarvátky... K play-off to sice patří, ale sudí to nějak posoudili a nás vylučovali.
Jak vnímáte, že to možná pro vás bylo poslední letošní extraligové utkání?
Těžko k tomu něco říct. Není to na mě, abych to komentoval. Určitě by mě ale mrzelo, kdyby sezona předčasně skončila. Náš tým má rozhodně navíc. Přišli bychom tak o šanci postoupit dál, a to by nejen mě hodně mrzelo.
Byla za nejistoty, co kolem konání zápasu panovala, příprava na něj jiná než obvykle?
Je těžší, když na to musíte nastavit hlavy, když se všude omílá, jestli se hrát bude, či ne, s diváky nebo bez nich, nebo vůbec, ale jsme profesionálové a musíme se s tím vyrovnat. Bylo to nestandardní spíše skrz tu hlavu.
Vybavujete si z dosavadní kariéry něco podobného?
Nechci se nikoho dotknout, ale v první lize Benátky nad Jizerou, kam chodí pětadvacet lidí. Jinak ne. Bez diváků jsem možná hrál jen někdy v juniorech.
