Článek
Pro řadu hokejových fanoušků byl ještě donedávna Neruda neznámým brankářem, nyní se však jeho jméno skloňuje ve všech pádech a rozpoutal se kolem něj mediální humbuk. "Já ten zájem médií moc nemusím. A život mi to určitě nezměnilo, zůstávám pořád stejný. Jsem nohama na zemi," tvrdí skromně Neruda.
A je vděčný za podporu od nejbližších, bývalých spoluhráčů z Havlíčkova Brodu, i od obyčejných fanoušků. "Všichni mi drží palce. Děti byly nadšené, když mě viděly v televizi, a přítelkyně je na mě pyšná. Všem za tuhle podporu moc děkuju," dodal otec osmiletého Staníka a pětileté Simonky.
Před každým zápasem čokoládovou tyčinku
Po příchodu z prvoligového Havlíčkova Brodu si Neruda zvyká na atmosféru velkoklubu v mistrovské Slavii a i díky své bilanci sedm zápasů - sedm výher, mezi spoluhráče rychle zapadl. Už v neděli pravděpodobně okusí i své první pražské derby. "Jsem zvědavý, jaké to bude, protože jsem ho nikdy ještě nezažil. Bude asi parádní atmosféra a doufám, že přijde hodně lidí," těší se milovník čokolády, jehož ´rituálem´ je dát si před každým zápasem tyčinku snickers.
ON-LINE CHAT NA SPORT.CZ: | |
HOKEJ: | Brankář Slavie Stanislav Neruda |
S hokejem Neruda začínal v sedmi letech ve Vlašimi. "Brácha chytal, tak jsem začal v brance taky. Jenom mámě se to moc nelíbilo. Ale nebyla tehdy doma, tak mi to prošlo," vzpomínal. Zatímco starší bratr ukončil hokejovou kariéru zhruba před sedmi lety a do nejvyšší soutěže se nikdy nepodíval, Stanislav se mezi elitu nakonec ve 34 letech přece jen dostal. "Samozřejmě je to hezká zkušenost. V těhle letech člověk už moc nepočítá s tím, že by si mohl extraligu zahrát."
Ačkoliv by chtěl chytat alespoň tak dlouho, jako jeho vzor Dominik Hašek, kterého mohl kdysi jako dorostenec pozorovat zblízka při společném působení v Jihlavě, na nějaké další mety ve své kariéře nemyslí. "NHL? To by mi muselo být tak dvacet," usmál se během chatu a otázka na reprezentaci jej úplně rozesmála. "Děkuju za podporu, ale jsem realista," vzkázal Neruda.