Článek
Po třiceti odehraných extraligových kolech máte v liberecké brance úspěšnost zákroků přes 92 procent, na kontě čtyři vychytané nuly. Jste s těmi čísly spokojený?Spíš věřím týmovým statistikám. Jde nám o postup do osmičky a snažíme se proto dělat všechno.
Po duelu s Jihlavou kouč Paleček tým kritizoval, ačkoli jste vyhráli. S mužstvem, jež má průměr 1.5 vstřeleného gólu na zápas, jste inkasovali čtyřikrát. Pravděpodobně to byl náš nejhorší zápas v sezóně. Na osm zraněných hráčů se ale nejde vymlouvat. Obranu musíme zvládat mnohem lepším způsobem, to je věc celého družstva.
Tři měsíce chytáte v extralize. Pořád máte pocit, že Liberec je týmem, s nímž se vám podaří získat titul, který vám před lety se Spartou těsně unikl? Šel jsem chytat za Bílé Tygry hlavně kvůli obrovské perspektivě. Se zámořím se podmínky nedají hlavně po stránce finančních možností srovnávat, ale až bude v provozu nová aréna, tak to bude zase o něčem jiném. V mužstvu je zdravé prostředí, jsem spokojený.
Špičkové české hokejisty stále lákají nabídky z Ruska, tím se nezabýváte? Finanční stránka je určitě lukrativní, ale já už si to nedovedu představit. Před sezónou měly ruské kluby zájem, ale mám rodinu, kvůli ní se už nebudu nikam harcovat.
Měl jste po letech strávených za mořem problém zvyknout si na jiný styl hokeje? Trošku ano, ale s odlišnými pravidly to bylo v pohodě. Po sezóně v NHL jsem jezdil na mistrovství světa, a tam mi to nedělalo problémy. Snad jen když rozehrávám puk za brankou, musím udělat tři kroky navíc k mantinelu než v Americe.
V Liberci jsou všude vaše plakáty, spoléhá se na vás. Cítíte na sobě podobný tlak, jako když jste chytal třeba na Spartě? Dá se to srovnat. Gólman je hodně specifická, nestandardní pozice v týmu. To ostatní je klubová politika pro fanoušky. Pro mě je to ale celkem příjemné.
V NHL se hráči víceméně starají sami o sebe, v Čechách se vždycky spoléhalo na partu. Co je pro vás lepší? Mně to vyhovuje tady. Když se daří, je to fajn, ale někdy je potřeba si vyříkat věci od plic. Nikdo se neurazí a spíš nás to ještě víc semkne.
Působil jste v Kladně i ve Spartě, je pro vás hrát proti těmto dvěma týmům víc motivující? Proti Spartě ani ne. Něco jiného je Kladno, kde jsem hokejově vyrůstal. Nastupovat proti bývalým spoluhráčům a v hale, kterou dobře znám, je pro mě vždycky příjemné. Pokud si tedy odmyslím ten usmolený gól, co mi dal posledně Tomáš Kaberle.
Právě doma proti Spartě jste ale předvedl jeden ze svých nejlepších výkonů v sezóně. Já doufám, že ten úplně nejlepší zápas mě ještě čeká. Pro Liberec to byla sláva, protože Spartu předtím nikdy neporazil. Navíc jsme si ukázali, jak taky dokážeme hrát. Chce to ale zopakovat víckrát. Osobně jsem se do výborné formy dostával vždycky kolem Vánoc a v lednu, tak k tomu snad taky přispěji.
Přemýšlíte ještě o tom, že byste chytal za národní tým? Nikdy neříkej nikdy, ale teď vážně ne. Pro mě je nejdůležitější hrát play-off s Libercem. Navíc s nikým ze současného vedení reprezentace jsem se o případném zájmu nebavil.
V Atlantě a v Los Angeles je spousta příležitostí, čím se kromě hokeje rozptýlit. Jaké je to v tomhle směru na severu Čech? Snažím se hrát golf. Poznávám tu dobré restaurace, ale hlavně se věnuji rodině. Máme sice dům ve Velké Dobré u Kladna, ale v Liberci si jeden pronajímáme a chtěl bych si tam také nějaký postavit. Kontrakt mám na tři roky, vůbec bych se nebránil ukončit kariéru právě v Liberci. Doufám, že s titulem v kapse.
Kromě hokeje jste se stal známým také díky opeře Nagano, kde má postava s vaším jménem hlavní roli. Těší vás to? Když mě kontaktovali tvůrci, jestli mi to nevadí, tak jsem o tom dost přemýšlel. Nemyslím si, že zrovna já bych měl být s Naganem nějak moc spojován. Nakonec jsem ale nenašel důvody, abych to brzdil. Spousta lidí si dala práci, nechtěl jsem jim to kazit. Výsledek jsem ale na živo neviděl, mám doma jen kazetu. Tátovi se ségrou se to asi líbilo, chtěli jít i podruhé.
Ústřední zápletka se točí kolem zlaté medaile, kterou se vám předseda Mezinárodního olympijského výboru Samaranch zdráhal předat, protože jste na sobě neměl dres. No, nechtělo se mu do toho, ale pak se vrátil a medaili mi dal. Tu placku mám doma pěkně schovanou.
