Článek
Poslední nájezd jel Šedivý. Myslel to dobře, ale vy jste vytasil zákrok, jako byste jeho zakončení čekal. Věděl jste dopředu, co udělá?
Věděl! Dobrým rádcem mi byl Tomáš Pitule, který už Šedivého při nájezdu viděl. Jeho rada nám přinesla body. Kdyby vítkovický hráč udělal něco jiného, zaskočil by mě, a kdo ví, jak bych dopadl.
Který z nájezdů byl z vašeho pohledu nejnebezpečnější?
Asi hned ten první, když se Kolouch tlačil doleva, puk nechal za sebou a poslal mi ho do protipohybu. Bylo to šikovné a já měl štěstí, že puk šel doprostřed brány a tím jsem měl šanci ho chytit. Kdyby šel blíž k tyči, od které jsem se přesouval, asi by to byl gól.
V průběhu utkání se puk za vámi dvakrát odrazil od horní tyčky.
Měl jsem štěstí a bez toho to nejde. Štěstí se mě drželo i při nájezdech, dvakrát jsem puk chytil až na brankové čáře.
Proti Vítkovicím se vám daří, v předešlém zápase v Ostravě jste si už v první třetině poradil s nájezdy Húževky i Káni. Máte na ně patent?
To ne. Vítkovické mužstvo využívá velké plochy hřiště, dostává se do brejků, však na to má i šikovné hráče. Jsme rádi, že tentokrát jsme z brejků dostali jen jeden gól.
Dal vám ho Svačina, ale předtím, ve 2. minutě, jste mu podobnou šanci zmařil.
Co říct? Jednou jsem štěstí měl, podruhé ne.
Vítkovicím jste připravili porážku po šesti výhrách v řadě. Jaká byla zápasová taktika?
Vyrovnat se jim v bruslení a aktivně bránit. Že to kluci splnili na jedničku, se ukázalo hlavně ve druhé třetině při přesilovkách soupeře, v nichž ho nepustili do šancí. Zvládnutá oslabení byla základem dobrého výsledku.
