Článek
V extralize jste jako trenér několikrát působil v Českých Budějovicích a poté v roce 2010 v Mladé Boleslavi a o dva roky později v Třinci. Pak o vás nebylo v českém hokeji příliš slyšet kvůli vašemu angažmá v zahraničí. Jak se vám dařilo?
V roce 2012 jsem odešel do Švýcarska, kde jsem byl po následné sezóně vyhlášen trenérem roku. To se dobře pamatuje a nesmírně mě to potěšilo. Ocenění od švýcarské hokejové federace si velice cením, Švýcarsko je v hokeji takříkajíc kanadskou provincií a pro Čecha je těžké tam prorazit. Možná jsem byl i trnem v oku některým tamním koučům. Většinou i hráči od nás, kteří mají svou kvalitu a přijdou ve Švýcarsku mezi Kanaďany, to mají složité.
Jak bylo pro vás obtížné rozhodování o nabídce z Karlových Varů?
Pro mě je HC Energie hokejovou organizací, která má super zázemí, funkční srdce. Samozřejmě jsem to vnímal s tím, že po návratu ze zahraničí jdu do rizika, ale to by platilo, i kdybych přebíral jakýkoli jiný celek. Můj sedmnáctiletý syn hraje hokej v karlovarské akademii. Když jsem se občas vracel z ciziny, jezdil jsem se dívat na něj, jak hraje. A sledoval jsem i extraligu v Karlových Varech. Viděl jsem i některé zápasy baráže.
S mužstvem pracujete od 18. července. Co vám ukázala dosavadní část přípravy na ledě?
Energie má mladý tým, který disponuje i spoustou hráčské energie. Potřebujeme ji usměrnit, aby se vyvíjela tím správným směrem. Je tady několik zkušených hráčů, ale chtělo by to i další posily. Přijdou okamžiky, kdy jsou nutné zkušenosti, a doplnění kádru o takové typy hráčů bychom uvítali.
Extraligu začínáte při derby na ledě Chomutova a poté hostíte mistrovský Liberec.
Je to takový dvojboj na úvod, ale nás čeká třináctiboj v každé čtvrtině základní části. Se stejným úsilím chceme jít do každého zápasu. Hodláme se na ně co nejlépe připravit, abychom hráli v soutěži důstojnou úlohu.
