Článek
Berete povolání do extraligy jako dárek k nynějším šestatřicátým narozeninám?
Jsem rád, že i v tomto věku jsem dostal šanci zahrát si v elitní soutěži. Měl jsem echo po sobotním zápase za Litoměřice, že kluby jednají. A v pondělí večer mi volal litvínovský generální manažer Robert Kysela, že se dohodli. Druhý den jsem byl v Litvínově, abych stihl utkání s Jihlavou. Moc si možnosti extraligového návratu vážím.
Jaké jste načerpal první dojmy z litvínovské kabiny?
Když jsem přišel, neviděl jsem skleslé hlavy. Ale po první i druhé třetině zápasu s Duklou bylo znát, že to není ideální. Pokud se nedaří, nejdou ani jednoduché věci. Chceme to změnit a musíme začít od lepšího pohybu a agresivní hry.
Můžete porovnat extraligu s první ligou?
Extraliga je pochopitelně rychlejší, hráči jsou šikovnější při práci s pukem. První liga je víc rozháraná, rozházená, nedodržuje se tolik systém. Naopak v nejvyšší soutěži hráči vědí, kde se mají pohybovat a kde jsou jejich posty. Ale nedá se říci, která liga je těžší nebo lehčí. Každá je prostě jiná.
Už při prvním startu za Litvínov jste schytal šrámy. Mrzí vás to?
To je můj hokej. Proto mě sem asi brali a potřebují někoho, kdo hraje tímto stylem. Beru to tak, že mohu být hráčem i pro černou práci. Chci hlavně pomoci klukům.
