Článek
S jakými pocity jste se do Olomouce už v dresu Třince vrátil?
Strávil jsem tady rok, takže pár vzpomínek proběhlo. Byla tady super parta, takže jsme se trochu před utkáním špičkovali Ale jen tak v rychlosti. Spíše jsem se soustředil na hru. Na konci zápasu jsme se pak pozdravili a s některými hráči se třeba potkám ještě před šatnou, tak snad ještě pár slov prohodíme.
Pořád jste hráč Olomouce. Jaké to bylo, dát gól vlastně „svým"?
Pár mužstvy už jsem prošel, takže to pro mě nebylo až tak speciální. Samozřejmě vždycky, když odcházíte z nějakého týmu, a dáte mu gól, je to trochu jiné. Nemyslím však, že by v tom pro mě bylo něco zvláštního.
Moc jste se po té vaší trefě ale neradoval?
Nejsem takový, že bych skákal do vzduchu, když dám gól. Raduji se, ale neměl jsem potřebu nějak velice oslavovat.
Podílet se na výhře 2:1 gólem a asistencí však jistě potěší...
Koho by to netěšilo. Vždyť my také potřebujeme body. V tabulce je to hodně těsné. Takže ty tři, co jsme tady získali, je to nejlepší, co nás mohlo potkat.
Jak těžké to v Olomouci bylo?
Strašně moc. Byl to úporný boj, takový jako v play-off. Olomouc rovněž potřebuje každý bod a tak jsme věděli, že se budou rvát o každou píď ledu.
Co o vaší výhře rozhodlo?
Určitě naše bojovnost. Myslím, že v tom jsme se Olomouci vyrovnali. Oni jsou urputní a přináší jim to úspěch. Věděli jsme, že pokud se v tomto s nimi srovnáme, můžeme vyhrát a to se povedlo.
Co vy a Třinec. Jedenáct zápasů a pět gólů, to je solidní bilance. Souhlasíte?
Jsem spokojený. Třinec hraje jiný hokej než Olomouc. Vyhovuje mi více. Co je však dnes, nemusí být za pár dnů. Pořád proto s pokorou říkám, doufám, že to tak bude pokračovat.
Původně jste do Třince putoval na měsíc výměnou za Zbyňka Irgla. Nakonec zůstáváte do konce sezóny. Co na to říkáte?
Kdo by nechtěl zůstat v Třinci. Zázemí, které tam je, ambice toho týmu, to je paráda. Jsem rád, že o mě dál stáli. Mluvit jsem ale do toho nijak nemohl.
