Článek
Ani pro Kántora to nebyl životní zápas. Při prvním střídání trefil protihráče a z protiútoku získali hosté vedení. "Přiletěl ke mně skákavý puk, já jsem ho špatně trefil a z toho byla situace dva na dva. Útočník pálil dva metry za modrou čárou, nevím, jestli gólman neviděl, ale spadlo to do brány," říkal devětadvacetiletý Kántor, ale spoluhráči mu prý nic nevyčítali.
"Spíš jsem naštvaný sám na sebe." Pořádný zápas odehrál po dlouhé době. "V létě jsem čtyřikrát nastoupil pod trenérem Lenerem za švédskou Luleu na turnaji v Luganu, a od té doby nic. Ve Vítkovicích mě ovšem přijali bezvadně. Jediné, co mě štve, je porážka se Znojmem," hodnotil duel Kántor.
Sám na sobě cítil, že do pohody měl daleko. "Teď v pěti zápasech se chci dostat do formy a pomoci Vítkovicím k bodům. Samozřejmě že ostatní kluci jsou rozběhlí, tak mi chvíli trvalo, než jsem se rozdýchal," uznal.
Z Pardubic odejít nechtěl. "Bohužel trenér měl jiné představy a nejhorší bylo, že jsem se to dozvěděl moc pozdě. Jsem ale rád, že teď jsem ve Vítkovicích a pak budu hrát za jeden z nejlepších klubů v Evropě," uvedl ke svému angažmá ve švédském Karlstadu.
