Článek
„Už jsem Třinečák. Celý dospělý život jsem tady. Mám tady rodinu, děti. Nikam jsem na delší dobu nepřestoupil jako jiní kluci. V tomhle jsem měl velké štěstí," připomněl nejdéle sloužící hokejista v kádru třineckých Ocelářů.
Na svůj přestup z Brna vzpomíná rád. „Tehdy v Třinci trenér Radomír Kužílek formoval novou juniorku. I když to bylo daleko, a přiznám se, že jsem vůbec nevěděl, jestli je Třinec někde za Jihlavou, nebo u Olomouce, tak jsem rád, že jsem kývnul. Jel jsem samozřejmě vlakem. Sbalil jsem bágl, nějaký proviant od babičky a vyrazil jsem na pětihodinovou cestu," usmívá se Polanský, který přišel do Třince společně s Martinem Havlátem, Janem Markem, Václavem Pletkou nebo s dalším Brňákem Davidem Appelem. „Bylo to něco neskutečného. Už tehdy tady bylo skvělé zázemí, vytvořila se výborná parta," dodává 36letý útočník Třince.
Jako kluk snil o tom, že jednou oblékne dres Brna v extralize. To se mu ale nesplnilo. „Já bych ale kariéru v Třinci za nic nevyměnil. Jsem rád, že jsem se tady vždy domluvil," přiznává Polanský.
Na finále proti úřadujícímu mistrovi se ale jako rodilý Brňák nesmírně těší. „Kometa je dlouhodobě vládkyní jižní Moravy a my se snažím o totéž tady na severu. Bude to taková bitva severu proti jihu," naznačil Polanský. Z fantoma vyřazovací části Marka Čiliaka autor pěti gólů v play off strach nemá. „Pro mě je důležité, jestli má brankář standardní držení hole a lapačky. Pokud chytá v obraceném gardu, tak z toho jsem nešťastný. A on to drží správně. To pro mě je důležité," usmívá se Polanský.