Článek
Do ruské Jaroslavle jste dorazil už v půli ledna, ale stihl jste před reprezentační pauzou jen čtyři utkání. Proč jste nehrál hned, když vás tak moc chtěli?
Protože skoro dva týdny trvalo, než mi vyřídili pracovní povolení. Chtěl jsem hrát a nesměl, to mě docela vyděsilo a byl jsem z toho dost nervózní. Ale teď už je vše v pořádku.
Představil jste se až v sérii zápasů na cizím ledě. Jak jste snášel úmorné cestování?
Docela dobře, protože se létalo. Hráli jsme obden a přelety nebyly hned po zápase, ale až jsme se vyspali. Umím si ale představit, že v celé sezóně to je šílený záběr. Ale s tím se každý musí srovnat, jiná cesta není.
Co vás v Jaroslavli překvapilo? S čím jste tam nepočítal?
Doslova mi vyrazila dech nádherná aréna, takovou mají kluby NHL. Maximální pohodlí a komfort mají hokejisté i diváci. Po třech týdnech zkušeností si troufnu říct, že zázemí klubu je špičkové. Tomu ale odpovídají ambice. Úspěch je medaile, neúspěch všechno ostatní.
Jak vás přivítal trenér Jaroslavle Vladimír Vůjtek?
Jen co jsem podepsal smlouvu, telefonoval mi a přál hodně úspěchů. První den pro mne přijel do hotelu, odvezl do arény a představil mě šéfům klubu i novým spoluhráčům. Přijali mě perfektně.
Musíte hrát jinak než ve Vítkovicích?
Pan Vůjtek zatím po mně chtěl, abych hrál to samé co v Čechách. Abych stavěl na tom, co umím, a nic nevymýšlel.
Spoléháte, že když vás chtěl trenér, jenž vás dobře zná, budete mít trochu výhodu?
S žádnou protekcí nepočítám. Myslím, že v hokeji na takové úrovni a s takovými nároky něco takového není ani možné.
Jak vám přišlo vhod, že v Lokomotivu hrají i krajané Rachůnek a Vašíček?
To víte, že zpočátku jsem na nich málem visel. Vysvětlili mi, jak to v klubu chodí, nač si musím dát pozor, ukázali mi město, chodili jsme spolu na obědy i na večeře. Karlovi, Pepovi a také Slováku Pavľovi Demitrovi jsem vděčný.
Vaše partnerka Nikol je dcerou reprezentačního kouče Hadamczika, jak to ovlivňuje váš hokejový život?
Akorát že si o hokeji spolu velice dobře popovídáme. Občas ale o tom musím poslouchat nepříjemné narážky. Kdo hokeji rozumí, ten dobře ví, že trenér Hadamczik by mě nikam necpal, kdyby věděl, že na to nemám. Uškodil by sobě i mně. A to on nedělá.
Je s vámi přítelkyně i v Rusku?
Není, dohodli jsme se, že zatím bude doma. Náš malý Marcel chodí do školy a na tréninky. Nechtěli jsme do toho zasahovat. V Jaroslavli mám smlouvu zatím jen do konce sezóny.
Zůstal byste, kdyby vás chtěli a dali solidní nabídku?
Zůstal bych rád, protože KHL je pro mne nová výzva. Uvědomuji si, že právě hraju o novou smlouvu a dostanu ji, jedině když obstojím.
Jen co jste ale odešel z Vítkovic, přestalo se jim dařit. Neslyšel jste o sobě slova jako zrádce?
Že se na nějakou dobu přestane dařit, je obvyklé, to potká v sezóně všechny týmy. A jestli jsem slyšel, že jsem zrádce? To víte, že si do mne rýpli. Ale snad chápou, že jsem šel za novou výzvou něco dokázat sobě i ostatním.
