Hlavní obsah

Démon je nažhavený. Gagarinův pohár? Teď je tady nová mise! burcuje Hrubec

Dva týdny nechytal zápas a nažhavený je hodně. Šimon Hrubec udivoval v KHL skvělými statistikami, Omsku vychytal Gagarinův pohár a po omluvence Josefa Kořenáře se 29letému brankáři dost možná rýsuje pozice české jedničky na MS. Výtečné výkony z Avangardu by rád potvrdil už na Českých hokejových hrách, které startují ve středu v libeňské O2 areně.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Šimon Hrubec.

Článek

Úvodní duel s Finy ale zhlédnete ještě z hlediště, do branky se postaví Will. Nastoupíte tedy ve čtvrtek proti Švédům?

Nevím, co se může odkrývat, ale bavili jsme se, že určitě nějaký zápas dostanu. Takže když zítra bude chytat Wilda, tak to vypadá, že v dalším půjdu asi do brány já (úsměv). Samozřejmě se těším. Už mi hokej chyběl, měl jsem pořád v hlavě nastaveno, že ještě není konec sezony.

Jak se cítíte po fyzické a psychické stránce?

Ze začátku to nebylo fyzicky ideální, přece jenom za týden dojde k menšímu procentuálnímu úbytku fyzičky. Ale zůstávali jsme déle na tréninku a kondici jsme nějak oživili. Myslím si, že by to už mohlo být dobrý. Sezonu v Rusku jsem už uzavřel. Už není na co se ohlížet, teď je před námi nová mise, nejprve České hokejové hry a po nich mistrovství světa.

Bude pro vás náročné přepnout do zápasového módu?

Mám zkušenost z Ruska, kde jsem nechytal měsíc v kuse. Myslím si, že by dva týdny neměly být znát.

Do Rigy vyrazíte s jistotou nové smlouvy v Omsku. Je to důležitý faktor pro váš vnitřní klid?

Jsem už starší gólman, takže mě moc neovlivní, jestli mám podepsáno nebo ne. Dokážu si hlavu nastavit tak, že okolní věci tohohle rázu jdou mimo. Ale když pak slezu z ledu, jsem samozřejmě rád a moc si vážím, že mám jistotu práce na další dva roky. Mám radost, ale beru to s respektem. Musíme brát v potaz, že jsem podepsal v týmu, kde se pár zápasů nemusí podařit a na vaše místo se hned tlačí dalších šest sedm gólmanů z celého světa.

Finové přivezli na České hry obránce Pokku a Kaskiho, kteří jsou vašimi spoluhráči v Omsku. Rusové zase útočníky Zernova a Tolčinského. Jací jsou ve vašich očích?

Všichni si nominaci zaslouží. Tolčinskij bude na přesilovce, je hodně šikovnej na puku. Zernov je jeden z nejrychlejších hráčů, co jsem viděl. Kaski zase nejlepší bek, s nímž jsem kdy hrál a Pokka je velmi defenzivní typ. Jsou právem ve svých nároďácích.

Jste žhavým adeptem na post české brankářské jedničky pro MS. Máte to v hlavě?

Neformuloval bych, kdo je jasná jednička, kdo není... Jedeme tam tři gólmani a budeme se snažit našimi výkony dotáhnout tým co nejdál. Jestli jsem nejzkušenější? Stejně to bude záviset od toho, jak budu chytat zápasy.

Spolu s vámi jsou v týmu ještě Roman Will a Petr Kváča. Jak s nimi vycházíte?

Perfektně! Oba dva jsou super kluci. Sedíme vedle sebe v kabině. Mezi námi je ještě Radan Lenc, který musí být vždycky v blízkosti gólmanů. Myslím si, že zrovna Radan je nejvíc spokojenej, protože sedí mezi dvěma Liberečáky (úsměv). My mu říkáme, že to je takovej brankář mezi útočníky.

Oba zmiňovaní brankáři jsou přitom členy projektu Saves Help, který jste založil. Mluvili jste o tom?

Už jsme si kontrolovali masky, jestli tam máme všichni čárky, které nás symbolizují. Je super, že jsme tady a povedlo se to. Určitě budeme zákroky z nároďáku taky počítat. (úsměv)

Ani jeden z gólmanské trojice není příliš ostřílený na mezinárodní scéně. Může to hrát v Rize nějakou roli?

Samozřejmě že MS je úplně něco jiného, ale furt bych řekl, že brána je stejně velká stejně jako velikost puku. Bude tam hrát spousta hráčů z Ruska a NHL, určitej rozdíl z hlediska výkonnosti tam je, ale i my budeme mít na MS ještě trochu silnější tým, než je teď tady.

Co říkáte na tvořící se kádr pro světový šampionát?

Hraju hokej už tak dlouho, že je hrozně ošemetný dělat závěry z toho, jaká je sestava. Když jsem si v minulosti říkal, že je silná, vyhrálo se. Ale když jsem si říkal, že je slabá, tak se taky vyhrálo (úsměv). A platilo to i opačně.

Na MS v Bratislavě před dvěma lety se v brankářském týmu potkala „litvínovská" parta Pavel Francouz, kouč Zdeněk Orct... Asistentem trenéra byl navíc Robert Reichel. Máte pocit, že teď je v reprezentaci spíš „liberecká"?

Takhle to nevnímám. Je jedno, kdo za jaký tým hraje. Důležitý je, jací jsou to kluci, to je pro mě nejdůležitější.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Šimon Hrubec během tréninku hokejové reprezentace.

Sledoval jste během sezony české brankáře v NHL, kteří by případně mohli posílit tým na MS?

Na tohle jsem nekoukal. Ráno nám běhaly v šatně záznamy z utkání, na to se člověk rád podívá. Ale jinak jsem se o to nezajímal. Neřeším věci, které nemůžu ovlivnit. Jen jsem čekal, jak to dopadne.

Na České hry může do pražské O2 areny dorazit až 1000 fanoušků, což je hodně příjemné zjištění. Máte zprávy, jestli budou i v Rize?

Žádné nemám, ale za mě by tam diváci měli být. Já mám hroznou radost, že když jsme sezonu dohrávali, byly zimáky téměř stoprocentně naplněné. Hokej bez lidí je zvláštní, s nimi je to jiné. Po každém gólu je rachot, který dokáže hráče dál vyburcovat. Takové to mrazení v zádech... To je na tom hokeji krásný pro hráče i diváky samotné.

Co říkáte na soupeře v základní skupině MS?

Máme hned písemku na začátek - Rusy. Těžký ale dělat soudy před turnajem a vyjadřovat se k soupeřům. Není tam slabý tým, který by se dal podcenit.

Reklama

Související témata: