Článek
„Přišlo mi to hrozně líto, alespoň jsem klukům mohutně fandil u televize. Koukal jsem na ni buď doma nebo v Doubravici v hospůdce,“ líčí Novák s tím, že si prožil daleko větší nervy než na ledě.
„Párkrát jsem spoluhráčům do Německa i zavolal, ale nechtěl jsem je moc rozptylovat. Fascinovalo mě, s jakým zaujetím šli za úspěchem, to se pak přikloní i štěstí,“ tvrdí Novák, jenž finálový zápas s Rusy viděl v jednom sportovním baru v Moskvě.
„Kluboví doktoři mě chtěli vidět, takže jsem musel přijet,“ říká obránce Dynama s tím, že v zemi finálového soka se raději radoval jen potichu. „Při gólech jsem si pod stolem zapumpoval rukou, ale ten konec, to fakt byla nádhera. Vedle radosti z titulu pro mě optimisticky vyznělo i vyšetření. Operace není nutná. Dostal jsem ortézu, po třech týdnech začnu s rehabilitací,“ líčí nadšeně Novák.
