Hlavní obsah

Na sbornou i s rodákem z Omsku! Vždycky budu Rus, ale reprezentuju Česko, hlásí útočník

Kodaň

Zápasy proti ruské reprezentaci jsou snad pro všechny české hokejisty prestižnější než jiné, pro pětadvacetiletého útočníka Dmitrije Jaškina to však platí dvojnásob. Narodil se totiž v Osmku, ve svých osmi měsících se ale s rodiči stěhoval do Česka, když jeho otec Alexej šel hrát za Vsetín. Má tak ruské i české občanství, v hokeji se ale rozhodl reprezentovat Českou republiku, kde vyrůstal. „Proto je jasné, že čtvrteční zápas s Rusy na MS pro mě bude specifický,“ netají forvard St. Louis.

Foto: Grigory Dukor, Reuters

Český útočník Dmítrij Jaškin se raduje v zápase se Švýcarskem - ilustrační foto.

Článek

Nenapadlo vás v minulosti, že byste zabojoval o šanci reprezentovat sbornou?

Asi o mně nikdo nevěděl. V sedmnácti jsem dostal české občanství, bylo zrovna před Memoriálem Ivana Hlinky, který byl mým prvním turnajem za Česko. Tím se to tak nějak vyřešilo.

Opravdu jste o ruské reprezentaci ani na chvíli nezauvažoval?

Opravdu ne. Bylo by to divný, když jsem už do školky chodil v Česku, mluvil česky a chápal českou kulturu trošku víc než tu ruskou. Abych se navíc hnal do Ruska, kde nikoho neznám. Myslím, že to dopadlo tak, jak mělo.

Kdy jste byl v Rusku naposledy?

Trávím tam relativně hodně času, každé léto trénuju v Moskvě, kde mám super trenéra. Minulý rok jsme dokonce podnikli rodinný výlet do Krasnojarsku a pak jsme byli i v Omsku. Tam jsme pravidelně jezdili na prázdniny, když jsem byl malý. Vždycky na dva nebo tři měsíce.

Proč mezi sezónami trénujete právě v Moskvě?

Nějak se to vyvrbilo (směje se). Mám ruskou manželku a té se v Moskvě líbí víc než v Praze. Má tam totiž víc možností, co dělat.

Čtvrteční duel se sbornou pro vás bude pikantnější než ty ostatní na MS, že?

Každý zápas na mistrovství si užívám, ale je pravda, že mám ruskou krev, to se nedá upřít. Každý zápas proti nim je trošku o něčem jiném. Zvláštní a speciální. Za Rusy tady navíc hraje pár kluků, s nimiž v létě právě v Moskvě trénuju. Ale provokovat se ve čtvrtek nebudeme. I v NHL ale hraju proti ruským klukům. Určitě to budu vnímat, ale budu se snažit být v klidu a zápas si užít.

Proti Rusům jste si za seniorský národní tým zahrál už třikrát, nyní vás proti nim ale čeká premiéra na velké akci. Tušíte, jak se vnitřně budete před soubojem v Kodani cítit?

Budou to smíšené pocity. Když člověk prožije celý život v Česku, je zvyklý na tamější kulturu. Ale přece jenom u rodičů doma se mluví rusky, rodiče se snaží ruštinu udržovat. Vždycky budu Rus, v rodině nikoho z Česka nemám. Všichni jsou Rusové, ale reprezentuju Česko a jsem za to rád.

Když během zápasů pokřikujete na hráče soupeře, předpokládám, že tak činíte v angličtině. Na Rusy vyrukujete v jejich mateřštině?

To záleží, teprve uvidím. Mně se totiž ruština s angličtinou a češtinou poslední dobou pletou.

Nemůžete si občas vzpomenout v daném jazyce na to správné slovo?

Někdy se to stává, doma ale mluvíme česko-rusky, takže si všichni rozumíme.

Který z jazyků je vám teď nejpřirozenější?

Teď už angličtina, když jí mluvím celý rok. Česky v Americe moc nemluvím, i když poslední rok se to trochu zlepšilo, když se do St. Louis vrátil Vláďa Sobotka.

A když saháte po knížce?

Většinou čtu ty v angličtině a češtině. V těch ruských trochu zaostávám, jsem v nich pomalejší. Tou radši mluvím, než abych četl.

Reklama

Související témata: