Článek
Máte velkou radost, že jste jako trenér dostal národní tým po čtyřech letech do semifinále?
Proč zase mluvíte jen o mně? To, že jsme se po dlouhé době prosadili mezi první čtyřku, je strašně důležité pro národní tým i celý český hokej. Je to skvělá zpráva i kvůli tomu, že sem fanoušci nejezdili jenom tak. Taky díky nim do toho kluci na ledě dávají opravdu všechno, přitom tlak na ně byl ze strany médií obrovský. Neříkám, že jsme se tím postupem posunuli úplně mezi špičku, ale může to být odrazový můstek, že přes tvrdou práci vede cesta.
Tušil jste, že postup přes Německo bude taková šichta?
Němci byli zarputilý soupeř a ve čtvrtfinále už neměli co ztratit, my se navíc těžko dostávali přes střední pásmo a možná jsme byli i trošku nervózní a zakřiknutí, byť jsme měli šance. Kdybychom góly dali dřív, přišlo by rychleji i uklidnění.
Tím Vorasovým gólem se to uklidnilo, říká Dominik Kubalík. Spadlo to z nás a chtěli jsme víc a víc
<a href="http://www.sport.cz/">SPORT.CZ</a>
Poznal jste na svém mužstvu, že dokáže mít trpělivost?
Na ní jsme hru postavili a myslím, že si kluci dali říct, aby nebláznili. Oni si to řekli sami, my jim to připomínali. Vzešel z toho zodpovědný, kolektivní výkon od prvního do posledního hráče. Navíc s disciplínou, nebyla tam zbytečná vyloučení, což bylo nesmírně důležité.
Když se Voráček na začátku třetí třetiny postaral o vedení 2:1, bylo to zlom?
Určitě. Na kapitánovi bylo celý zápas znát, jak moc se snažil a chtěl to rozhodnout. Přitom to jejich lajně místy nešlo, ale počkali si na tu pravou chvíli a ten zlomový gól dali. Pak už soupeř neměl zbraň, jak nám čelit, a my s nabranou sebedůvěrou přidali ještě tři góly.
Našel jste si prostor alespoň přiťuknout na oslavu postupu?
Dodrželi jsme v realizačním týmu zase ten náš rituál, dali si to pivko, sedli si na chvíli spolu, ale od pátečního rána jsme začali všichni zase pracovat.
Už máte v hlavě Kanaďany jako soupeře pro sobotní semifinále?
Máme zmapované všechny jejich košické zápasy. Je to špička, jsou na tom hodně dobře bruslařsky a na ledě si umí vyhovět. Mají tam svoje hvězdy. Ale já si myslím, že se dá hrát s každým, tedy pokud zůstaneme disciplinovaní a vydržíme s nimi v tempu. Když jsem viděl jejich čtvrtfinále se Švýcary, taky znervózněli v určitých fázích, a vůbec měli na turnaji dost štěstí. Už i zápas se Slovenskem rozhodli až v posledních vteřinách, to jim třeba věčně nepůjde.
Jak to vypadá s brankářem Francouzem, který kvůli zdravotním potížím zůstal pro čtvrtfinále zcela mimo sestavu?
Byla to u něj jenom slabá viróza. Nechtěli jsme, aby něco roznesl po kabině. Myslím, že brzy bude dobrý.
Nevnímal jste, že to byl trochu risk posadit střelce Jakuba Vránu na tribunu?
Nebral bych to jako risk, děláme s hráči promyšlené tahy. Dlouho jsme se o Vránovi bavili, Je to brejkový hráč, lehký, technický, a to by nám na Němce nesedělo. Takže jsme se rozhodli takhle, ale na Kanadu budeme sestavu skládat znovu.