Hlavní obsah

Voráček prozradil, jak zkouší jeho tým v NHL zastavit podzimní krizi. To budete zírat

Anaheim

Sám si udržuje průměr bod na zápas, jenže z výsledků Philadelphie zatím radostí ke stropu neskáče. Flyers byli po středě čtvrtým nejhorším týmem Východní konference. I když je nejlepší český hokejista NHL posledních let Jakub Voráček na výkyvy týmu zvyklý, raději by už měl na kontě poněkud víc výher.

Foto: Marek Burkert, Sport.cz

Útočník Philadelphie Jakub Voráček (vlevo)

Článek

V Anaheimu jste přerušili sérii tří porážek, proč je podle vás hra Flyers tak nevyrovnaná?

Přijde mi, že si s tím procházíme každý rok. Letos je to asi nejtěžší, protože očekávání na začátku sezony byla asi vyšší než v minulých letech. Ale my jsme nehráli dobře, zápasy jsme si vyhrát nezasloužili. Ono se to obrátí, ale nesmí být moc pozdě.

Uklidňují vás trochu zkušenosti z minulých let? Před rokem jste se z problémů vyhrabali šňůrou deseti výher.

Úplně v klidu nejsem, protože se do té situace dostat nechci. Ale tam jde o to, na jak dlouho se do té díry dostaneme. Vždycky je to otázka času, nakonec se špatná série utne, jenže záleží, jestli týmy vepředu nemají už moc velký náskok a pak se kvůli tomu nedostaneme do play off.

Cítíte, co vám schází?

To je správná otázka. Nedáváme moc góly, hodně jich dostáváme, horší to být nemůže. Musíme se trošku víc uklidnit. Každý chce být všude, to je asi to nejhorší, co ti hráči můžou udělat. Snažíte se až moc a neděláte svoji práci.

Ve vašem útoku postrádáte zraněného Jamese van Riemsdyka, chybí hodně?

Určitě, loni dal 36 gólů. Je to pro nás důležitý hráč, ale i bez něj bychom měli hrát o hodně líp.

Před rokem vám pomohlo, že jste si společně poseděli na pivu...

V sobotu se to stalo. Takže doufejme, že nám to pomůže stejně. Ale nemůžeme spoléhat na to, že když hrajeme špatně, tak si dáme pár piv a zase se to otočí.

Možná pomůže trip do kalifornského tepla, v Anaheimu už jste hráli mnohem lépe.

Když se nedaří, zápasy venku jsou trošku o něčem jiném. Doma všichni vidí, že to nejde, všichni po vás chtějí góly, chtějí zařídit výhru. Vy se snažíte sebevíc a prostě to nejde. Když odjedeme pryč, daleko, tak domácí tlak opadne. Pro nás je to jedině dobře, že jsme vyjeli na čtyři zápasy ven. Doufám, že se tady vrátíme na vítěznou vlnu.

Poslední tři zápasy jste nebodoval, jak svoje výkony v sezoně zatím vidíte?

Líp jsem se ještě v životě necítil. Myslím teď fyzicky. Když začneme vyhrávat zápasy, tak to bude ještě lepší.

Už se také pomalu blížíte k osmi stovkám zápasů v NHL, vyhlížíte tyhle kulaté mety?

K tisícovce chybějí tři roky. Kdyby mi někdo řekl, že budu mít kontrakt na to, že budu moct odehrát skoro 1300 zápasů ve 34 letech, tak bych mu asi nevěřil. Je to ještě daleko, může se stát všechno možné. Pro mě ale bylo vždycky důležité zůstat zdravý a odehrát těch zápasů co nejvíc. Musím být ale pro tenhle tým platný. Hodně si toho vážím a doufám, že to bude pokračovat co nejdéle.

Zranění se vám vyhýbají, je to i tělesnou konstitucí?

Každé tělo je jiné. Záleží na věku, na tom, jak jste stavění, jak máte silné kosti. Někomu pomáhá důkladné protahování, někomu spíš ubližuje. Každý je jiný, ale když někdo takovou dobu hraje NHL, tak už by měl vědět, co mu prospívá a co ne. A když to funguje, není důvod nic měnit.

David Krejčí z Bostonu popisoval, jak po třicítce ubral kila, aby měl větší rychlost.

Já to mám přesně naopak. Já si poslední dva tři roky opravdu hlídal váhu. Začínal jsem s nějakými 95 kily a během sezony jsem shodil. V sezoně toho strašně moc vypotím a tu váhu je těžké udržovat. A když přijde březen, duben, tak váha rozhoduje a na ten těsnější hokej je naopak lepší mít o trochu víc. Takže já jsem teď trošičku těžší, než jsem býval poslední tři roky. A cítím se líp. Pro mě je to výhodnější. Když kila uvezu, tak proč je na sobě nemít?

Takže můžete jíst, co chcete, sem tam pivo...

Samozřejmě životospráva je už trošku přísnější, než když mi bylo dvacet. Ale zase tak velký rozdíl to není. Jezdím v létě trénovat do Montrealu, mám tam klid, pohodu. Už jsem tam letos byl osmým rokem. Pro mě je Montreal v přípravě na sezonu strašně důležitý. Tam úplně vypnu od všeho a vyhovuje mi to. A váha je pro mě důležitá, abych jí měl spíš větší. Nemůžu mít 110 kilo, ale když mám kolem těch 98, tak si myslím, že je to pro mě poměrně dobré.

Ve Philadelphii jste měli vždycky poměrně příznivý cestovní itinerář, pomůže to i během sezony?

Pět hodin letu máme jen dvakrát za rok - jednou do Kalifornie a jednou do Kanady na Vancouver, Calgary a Edmonton. Myslím, že máme dokonce vůbec nejlepší cestování v lize. Během roku se to nasčítá a určitě to výhoda je.

Ve vaší divizi se trochu přeskupují síly, cítíte to? Kromě Pittsburghu a Washingtonu začala hrát dobře i Carolina?

Určitě, je to jiné. Od Islanders jsme dostali doma 1:6... To nechci ani komentovat. Samozřejmě víme, kdy jedeme do Pittsburghu, nebo do Washingtonu. Ale vždycky záleží hlavně na nás, jak hrajeme my. Když dobře, tak můžeme porazit každého.

Start nové sezony byl ve znamení dost divokých výsledků, jak se na ně díváte?

Oni pořád vymýšlejí, že zvětší brány, zmenší výstroj. Ale podle mého názoru by to bylo úplně jednoduché, kdyby se prohodily strany. Nejlepší hokej se hraje ve druhé třetině. Máte dlouhá střídání, obránci musí úplně na opačnou stranu a my jako útočníci naskočíme a hned jsme na útočné modré. Takže ten hokej je víc otevřený. Otočil bych to, dvě třetiny by se hrály tak, že bychom měli střídačku daleko od naší branky. Z mého pohledu jsou druhé třetiny prostě vždycky nejlepší.

Voráček a maskot Gritty
Už před začátkem nové sezony NHL Jakub Voráček tušil, že nový maskot Flyers pojmenovaný Gritty vyvolá solidní poprask. Chlupaté zrzavé stvoření totiž 29letého českého útočníka připomíná. „Já ho viděl při nějakých přípravách, tak jsem si hned říkal: Jéžišmarjá, to zase bude haló. Taky, že bylo. Teď se to uklidnilo, ale první tři čtyři dny toho byl plný twitter i spousta článků v médiích. V první fázi jsem přemýšlel, že se radši oholím, ale pak jsem se na to vykašlal," vyprávěl Voráček. Od spoluhráčů si taky ledacos vyslechl. „Nebudu říkat, že to neudělali podle Kuby," pousmál se obránce Radko Gudas. „Já myslel, že moje děti se Grittyho budou bát, ale vzali to s přehledem, mají z něj srandu. Je prostě jako strejda ‚Vorásek'." Zatímco Gudas si svůj plnovous chodí pravidelně zastříhávat k holiči, Voráček tomu nechává volný průběh. „Já byl vždycky takový, že mi na tom extra nezáleželo. Možná už je ale načase to přistřihnout," drbal se ve vousech ryšavý útočník.

Reklama