Hlavní obsah

GLOSA: Paní Coventryová, mýlíte se. Ale čekal někdo s Rusy jiný vývoj?

Sportovní snílci přicházejí o poslední zbytky svých ideálů. Z vize, že sport a politika jsou dva oddělené světy, je zřejmě definitivně vyvedla intervence amerického prezidenta Trumpa u jeho kamaráda v čele FIFA Giovanniho Infantina, aby „opravil“ disciplinární trest svého krajana. A vzápětí přišlo rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru o návratu Rusů na olympijské hry, tedy na akci založenou na vzájemném respektu a míru mezi národy.

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Ruská vlajka na olympiádě v Riu

Článek

Co se od podzimu roku 2023, kdy MOV uvalil na Rusko a Bělorusko sportovní sankce, změnilo? Směřuje snad konflikt k příměří? Stahují se ruští vojáci z Ukrajiny? Ani náhodou, mění se jen počet zabitých civilistů.

A tak prezidentka Mezinárodního olympijského výboru Kirsty Coventryová při ohlášení zrušení sankcí opakovala svou mantru, že „sportovci by neměli nést následky kroků své vlády“. Na první pohled logická teze, která ale výrazně kulhá.

Coventryová pomíjí zásadní fakt, že ukrajinští sportovci nesou následky kroků cizí vlády. A to následky největší. Stovky jich přišly o život, tisíce dalších o sportoviště a podmínky k tréninku. Směřuje tak nynější krok MOV k férovějšímu sportovnímu prostředí, jak si ústy jeho předsedkyně slibuje? Rozhodně ne.

Ano, stoupne konkurence, řada soutěží bude mít vyšší kvalitu. Ale to je pohled zaslepeného sportovního fanouška, který nedohlédne mimo brány stadionů.

Realistickým pohledem však není krok MOV žádným překvapením, plíživě k němu dlouhodobě směřoval. Restrikce uvolňovala řada sportovních federací, o tom, jakou roli v tom hrály ruské politické či ekonomické vlivy, můžeme jen spekulovat.

Stále častěji se ozývaly výtky, proč stejný osud jako Rusko nepotká Izrael za jeho vojenské operace v pásmu Gazy či USA za jejich četné údery na jiné země. A i když jsou mezi jednotlivými konflikty výrazné rozdíly, řada delegátů z kontinentů, kterých se netýkají, nevidí důvod, proč k jejich aktérům postupovat rozdílně.

Co se bude dít dál? Většina mezinárodních federací uposlechne změny politiky MOV a vlastně se jim uleví, že nemusí problém řešit samy. Některé, jako biatlon (alespoň do podzimních voleb nového vedení) či atletika, která je ve svém postoji dlouhodobě pevná, budou dál odolávat, ostatně MOV jim do jejich regulí nemá co mluvit.

Ale trend posledních měsíců je jasný, a když ho u mezinárodních sportovních funkcionářů (čest výjimkám) nezmění ani pohled na vybombardovaná ukrajinská města, těžko si představit, že by svůj postoj změnili. Předpokládám, že za dva roky si tak v Los Angeles vyslechneme ruskou hymnu podobně, jako tomu bylo už na letošní zimní paralympiádě.

Související témata: