Hlavní obsah

Žili byli bratři tři... Sourozenci Šťastní se v NHL postarali o neopakovatelný majstrštyk

Marek BurkertSport.czPrávo

Toho dne se Peter Šťastný probudil a cítil se unavený jako nikdy. Od zápasu s Washingtonem si po úmorné cestě z Vancouveru vůbec nic nesliboval. Večer přesto s bratrem Antonem zničili Capitals, když při výhře 11:7 nasbírali celkem 16 bodů, oba pěkně po osmi. Stalo se to přesně před 38 lety. Psal se 22. únor 1981.

Foto: Profimedia.cz

Bratři Štastní Anton (zcela vlevo), Peter (uprostřed) a Marián (vpravo) oři společném setkání v Québeku v roce 2010.

Článek

Přesně o rok dříve došlo k možná největšímu překvapení moderních hokejových dějin, kdy parta mladíků z amerických univerzit v Lake Placid senzačně porazila favorizované mužstvo hokejistů Sovětského svazu 4:3.

Šťastní byli v době ‚Zázraku na ledě' také na olympiádě. Jejich gangu velel nejstarší Marián a společně nastříleli 16 ze 40 branek Československa na turnaji. Peter byl s bilancí 7+7 druhý v bodování, Marián s Antonem zase pěti brankami zařídili výhru nad Kanadou v duelu o páté místo.

O půl roku později Peter s Antonem uskutečnili svůj plán a opustili výpravu bratislavského Slovanu na turnaji v Innsbrucku.

Foto: Marek Burkert, Právo

Společné foto ještě z dob, kdy tři bratři váleli za Slovan a československou reprezentaci.

„Já se to dozvěděl v poledne před zápasem proti Sovětům. Pak jsme se měli vrátit na Slovensko," popisoval osudové chvíle Marián Šťastný v rozhovoru, který jsme vedli v jeho golfovém hotelu poblíž Québeku.

„Nakládal jsem věci do autobusu a vidím Antona, jak jde za mnou a říká: Po zápase se nevracíme. Došlo mi to zpětně, že jsem tam zahlédl i prezidenta Quebec Nordiques. Došel jsem do hotelu, začal mě polévat pot, dostal jsem zimnici. Nemohl jsem nikomu říct, co se děje..."

Bratři váleli, Mariana šikanovala StB

Peter s Antonem se po útěku brzy stali hvězdami týmu z frankofonní části Kanady, zatímco Marián doma, kde býval králem, dostal roční distanc a navrch ho začala šikanovat Státní bezpečnost.

„Abych se udržoval, připravoval jsem se s juniory Slovanu. Některé tréninky ale byly po ligovém zápase a na mě zůstávalo v hledišti tři tisíce lidí. A to dráždilo StB. Proto mi nabídli, abych vycestoval. Musel jsem se ale zbavit veškerého majetku, a když jsem to udělal, tak mi sdělili, že to zrušili. Tak jsem napsal dopis Gustávu Husákovi a na dalším výslechu mi z něj úryvky citoval pan kapitán. Potom jsem si řekl, že musím vymyslet útěk," vyprávěl Marián Šťastný, který se za svými bratry dostal po dobrodružném úniku přes Jugoslávii.

O tom, jak se daří Peterovi s Antonem v jejich nováčkovské sezoně v NHL, se dovídal jen zprostředkovaně z vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy.

Plodný únor

Únor 1981 byl pro jeho bratry vyloženě úrodný. 20. proti Vancouveru měli oba bilanci 3+3, o dva dny později nasbíral Peter 4 góly a 4 asistence, Anton kontroval hattrickem a pěti asistencemi. Fantazie.

„Vybavuju si, že to bylo na konci tripu. Před zápasem jsem si ještě říkal, jaká to bude asi dlouhá noc. A nakonec čeho jsme se dotknuli, skončilo v bráně," pousmál se Peter Šťastný, ze kterého se za mořem vyklubala prvotřídní hvězda a v prvních šesti sezonách pokaždé zdolal hranici 100 bodů. Celkově nasbíral 1239 bodů a je považován za jednoho z deseti nejlepších Evropanů v historii NHL.

Ani Anton ale za mořem hokejově neživořil, za devět let vstřelil 252 gólů. Když pak v roce 1981 přistál v Kanadě i Marián, vytvořili Šťastní úderné bratské trio jako za starých reprezentačních časů

Foto: Marek Burkert, Právo

V dresu Québec Nordiques vytvořili bratři Šťastní nezapomenutelný útok, který rozséval paniku v řadách soupeřů.

Utajený plán narušil bratrské vztahy

„Pamatuju přípravu v Hradci Králové v roce 1978, kde jsme vyhráli 10:4 nad NDR a my Šťastní jsme dali 6 branek. Od našeho druhého gólu lidi stáli a tleskali během celého našeho pobytu na ledě," vybavil si Marián, jehož vztahy s Peterem a Antonem se však kvůli útěku z Československa, o jehož přípravách neměl potuchy, nenávratně narušily.

„Jsou to moji bratři, ale důvěra zůstane otřesená až do smrti. Já bych jim tohle nikdy neudělal. Pak mi prezident Nordiques řekl: Mariáne, ty jsi byl pro nás jednička, proto jsme je vytáhli," popisoval nejstarší z trojice, který však po hokejové stránce na své sourozence nedá dopustit.

Přezdívka od Gretzkého

„Byly to krásné časy. První sezonu říkal kouč: „Mariáne, rok jsi nehrál!" Vzpamatovával jsem se do Vánoc, ptal jsem se sám sebe, co tu dělám, vždyť je to NHL, to není československá liga. Ale od druhé sezony už to bylo výborné."

Dokonce nejlepší hráč všech dob Wayne Gretzky dal produktivním slovenským bratrům přezdívku ‚Stats-ny Brothers'. Tedy něco jako ‚bratři statistici'.

„Dělali jsme běžně třeba deset dvanáct bodů za zápas," přitakával Peter.

Okouzlili příběhem i hokejovým uměním

Šťastní nebyli prvním bratrským triem v jednom týmu NHL. Max, Doug a Reg Bentleyovi hráli za Chicago, v St. Louis zase působili Bob, Bill a Barclay Plagerovi. Šťastní se ale vymykali nejen nevšedním příběhem, ale i nezpochybnitelným umem.

Dohromady v nejlepší lize planety odehráli 1949 utkání. Když se 5. ledna 1984 všichni tři trefili do sítě Bostonu, byl z toho další historický zápis.

„Mockrát se stalo, že náš zápas propagovali v médiích ne jako duel proti Québeku, ale proti ‚Stastny Brothers'. Fanoušci od nás hodně čekali a my je nechtěli zklamat," popisoval Peter Šťastný ve své knize Hokej na dvou kontinentech.

Po konci kariéry se věnoval politice a stal se poslancem Evropského parlamentu, Anton podnikal ve Švýcarsku a Marián nedaleko Québeku postavil hotel s vyhledávaným golfovým hřištěm.

Foto: Marek Burkert, Právo

Rok 2008: Marián Šťastný s dcerou Jankou před svým golfovým areálem poblíž Québeku.

„Hledal jsem práci v hokejové sféře, ale to je život nomáda. Tak jsem si zaměstnání vytvořil sám. Ačkoli předtím jsem hrál maximálně minigolf v Průhonicích," vykládal Marián Šťastný.

Bohužel před časem se u něj projevila Parkinsonova choroba, kterou se nyní ve svých 66 letech s pomocí lékařů snaží zpomalit, jak se jen dá.

Na jeho slavné chvíle po boku bratrů Petera a Antona se však dál vzpomíná. A nejen v Québeku.

Reklama