Článek
Dával jste si nějaký mezní termín?
Spíš jsem sledoval situaci, která se nějakým způsobem vyvinula. Od konce září jsem vlastně ani netrénoval.
Dá se říct, že už se vaše myšlenky odklonily od hokeje?
Ano, jsem připravený na jinou životní kapitolu. Jedna krásná a dlouhá skončila. Pro člověka není lehký začít něco nového, ale profesionálním sportovcem nemůžete být celý život. Čekalo by mě to dřív nebo později.
Čeští i zámořští fanoušci vašeho konce vesměs litují, je pro vás jejich podpora důležitá?
Jsem za ni hrozně rád. Fanoušci jsou nejdůležitější součást sportu, bez nich by neexistovalo nic. Já nikdy moc nekoukal na to, co lidi říkají, nebo neříkají. Ale je příjemný, když ocení roky tvrdé práce. Není to jen o tom postavit se do brány a hrát hokej, ale je tam i spousta let, která tomu člověk musel obětovat.
Nelitoval jste někdy, že kdyby nebylo té nešťastné krevní sraženiny, chytal byste stabilně NHL a v tuto chvíli na žádný konec nepomyslel?
To je věc, kterou neovlivním. V životě se lidem stanou daleko horší věci a musí je překonat. Na druhou stranu období, kdy jsem byl šest měsíců doma, než jsem začal trénovat, mi hodně usnadnilo rozhodování o konci kariéry. Zdravotní problémy mě přepadly v sedmatřiceti letech, můžu být vděčný, že se mi to nestalo ve čtyřiadvaceti a nepřipravilo mě to o kariéru celou. Člověk se musí vyrovnat s čímkoli, co přijde. Jak se říká u nás: všechno zlý je k něčemu dobrý.
Bude vás mrzet něco, čeho jste v kariéře nedosáhl?
Je jen málo hráčů, kterým se podaří splnit každý cíl. Nebudu sedět a říkat si, co mě štve, já bych tu svou kariéru neměnil. Když se koukám, čeho jsem dosáhl, tak to o hodně převyšuje to, čeho jsem nedosáhl.
Na co jste pyšný nejvíc?
Asi na to, jak dlouho jsem na tak vysoké úrovni vydržel hrát. Konkurence je obrovská a míst pro gólmany je v NHL jen šedesát, takže beru jako svůj úspěch, že jsem tu vydržel patnáct let.
Zůstanete v nějaké roli u hokeje?
Začal jsem trochu trénovat děti tady na Floridě a docela mě to baví. Co dneska řeknu, ale může být za týden jinak. Můžu si vyzkoušet různé věci. Hokej znám asi ze všeho nejvíc, takže pravděpodobnost, že se mu budu věnovat, je velká. Ale ne stoprocentní.
Do Česka vás to ale nejspíš netáhne.
Já budu za rodiči nebo za kamarády jezdit dál. Už mám tu možnost letět vlastně kdykoli a ne jen na měsíc v létě. Ale děti se narodily v Americe a berou ji jako svůj domov. Dlouho se přizpůsobovala rodina mně, teď se přizpůsobím já rodině.
