Hlavní obsah

Předpokládaná česká jednička draftu NHL: o Ovečkinovi, skromnosti i psychotestech

Jan ŠkvorSport.cz

Že bude mít český hokej po roční pauze opět svého zástupce v prvním kole draftu NHL, o tom by nemělo být pochyb. Teprve osmnáctiletý útočník hokejové Komety Martin Nečas by se podle odhadu renomovaných zámořských magazínů měl v Chicagu dostat na řadu okolo desátého místa v pořadí. „Snažím se tyto předpovědi nesledovat, uvidíme, jak nakonec bude realita vypadat. Ale byl bych rád, kdybych se vešel do první desítky nebo patnáctky,“ řekl Nečas, který byl v tomto týdnu na anketě Zlatá hokejka vyhlášen nejlepším českým juniorem uplynulé sezóny.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Martin Nečas bude na letošním draftu NHL nejvýše postaveným českým hokejistou. Který tým si jej vybere?

Článek

Převládá ve vás nervozita, nebo si páteční večer budete užívat?

Rozhodně si tak prestižní událost budu chtít především užít. Budu tam se svou rodinou i agentem, takže se na to těším. Tuším ale, že alespoň částečně mě nervozita přece jen přepadne.

Máte v NHL oblíbený tým, jemuž od dětství fandíte?

Byl jím Washington, protože v něm je Alexandr Ovečkin. Vždycky se mi líbilo, jak hrál. Teď jsem to ale pozměnil, jelikož má jiný styl hokeje. Obdivuju ho ale pořád, rád bych si proti němu zahrál. Spíš teď sleduju NHL obecně, nemám přímo oblíbený klub.

Berete sledování NHL jak studijní materiál?

Dá se z ní hodně naučit, koukám na všechny detaily, kličky. I třeba na buly. Ta soutěž je prostě o level výš a je potřeba si z ní brát co nejvíc.

Předpokládám, že ve vašem případě nejvíc koukáte na hvězdné centry, jakými jsou Sidney Crosby nebo Jonathan Toews...

Určitě. Být jako oni, to je sen každého. Jsou jedineční a v tom, v čem vynikají, se navíc pořád zlepšují. Každý den na tom makají, proto je Crosby pořád tak dominantní. Důležité je se každý den zlepšovat. Nehrát si na něco, co nejste. Je to o tvrdé dřině.

Sledoval jste v minulých letech drafty NHL?

Poslední dva roky víc a víc, protože jsem věděl, že se to blíží i pro mě. Byla to obrovská motivace, když jsem na draftu viděl český kluky. NHL je můj sen a udělám pro něj všechno. I když dobře vím, že i když teď budu draftovaný, ještě to neznamená, že v NHL opravdu jsem. Pořád musím makat a být skromný kluk. Na Zlaté hokejce jsem poprvé osobně viděl Davida Pastrňáka i další hráče z NHL a zjistil jsem, že to jsou skromní kluci.

Atmosféru okolo NHL jste si částečně osahal už v květnu, kdy jste v Buffalu absolvoval rozhovory a testování s kluby. S kolika z nich jste mluvil?

Týmů byl dvacet sedm. Přijel jsem do Ameriky fyzicky připravený a říkal si, že se budu týden udržovat. Jenže těch pohovorů bylo tolik, že jsem vůbec neměl čas chodit do posilovny. Byl jsem tam s Filipem Chytilem a Ostapem Safinem (další Češi, které nyní čeká draft NHL) a užívali jsme si to, i když to bylo dlouhé.

Jak dlouho takový pohovor trval?

Třeba s Pittsburghem jen tři minuty, u jiných týmů to ale bylo delší. Některé otázky byly obtížnější, některé vtipné. Všichni ale chtěli vědět, jak jsem nachystaný na NHL. U někoho se zdálo, že měl větší zájem, ale těžko říct.

Překvapila vás některá otázka?

Byl jsem připravený od agenta, co by mělo padat za otázky. Kluci mi říkali, že se jich často ptali, co by udělali s první výplatou, mě se na to ale nezeptali. Otázky byly skoro stejné a pak jsem to uměl jako básničku.

Jakou jste měl na první výplatu připravenou odpověď?

Něco malého bych si koupil, určitě bych ji ale věnoval rodině, protože ta je pro mě vším. Bez ní bych tady nebyl a nehrál hokej. Podporovali mě odmalička. A myslím to fakt vážně.

U jednoho z týmů jste prý absolvoval i psychotesty...

Je to pravda, ale jméno týmu nechci prozrazovat. Trvaly dvě a půl hodiny, psycholog mi dal deset obrázků, na kterých byly neurčité věci a já měl popsat, co vidím. Bylo to zajímavé, v životě jsem něco takového nedělal.

Několik dnů jste strávil i v Nashvillu u vašeho spoluhráče z Komety Martina Erata a vyrazili jste na zápas Predátorů ve finále konference play off NHL. Užil jste si to?

Byl to můj první zápas play off NHL, co jsem viděl. Nashville navíc postoupil, neskutečný zážitek. Skoro jako na Kometě (směje se). Měli jsme skvělé lístky, ale skoro jsme si nesedli, jak lidi před námi stáli. Bylo krásné vidět Martinův život po NHL. Už se hokejem baví, všechno má zajištěné. Byla to motivace do budoucna. Martin mi během poslední sezóny radil nejvíc, strávili jsme spoustu času na videu, bavili jsme se o draftu, jak to chodí v NHL, jak se chovat mimo led. Jsem mu vděčný, když vidím, jak je skromný člověk a v pohodě i po tom, co dokázal.

Třeba si spolu zahrajete v Brně i příští rok. Potěšil vás Erat svým rozhodnutím setrvat v Kometě?

Je to super zpráva. Na pohovorech jsem všem týmům z NHL říkal, že můj plán je zůstat na rok ještě v Kometě a každý den se zlepšovat na ledě i mimo něj. Musím nabrat svalovou hmotu, to mi pak v hokeji pomůže. Samozřejmě že není dobré mít sto kilo, ale v NHL je fyzická hra potřeba. Většina hráčů nemá tak namakaný vršek těla, nohy ale ano. Je to tím, že každý den cvičí, to je ta nejdůležitější část.

Reklama

Související témata: