Rubriky:

Ostatní

Nechtěl už jsem žít! Slavného brankáře dohnala osudová chyba až k myšlenkám na sebevraždu

16. srpna 2018 11:48 - Stockholm/Praha

Na 20. únor roku 2002 nikdy nezapomene. Vždyť právě on se nesmazatelně podepsal pod jeden z nejčernějších dnů švédského hokeje. Pro našlapaný výběr Tří korunek v čele se Sundinem či Alfredssonem mělo být čtvrtfinále olympijských her v Salt Lake City proti Bělorusům pouhou formalitou, jenže po fatálním selhání brankáře Tommyho Sala následoval nečekaný konec. Salo nyní, s odstupem šestnácti let, prozrazuje, jakým peklem si od té doby procházel a vlastně ještě prochází. Tak velkým, že dokonce uvažoval o sebevraždě…

 

Profimedia.cz

Trápili se až běda, takové komplikace nečekali, vždyť v základní skupině neztratili ani bod a porazili Čechy i našlapané Kanaďany. Jenže outsider z Běloruska překvapivě nebyl v bitvě o semifinále snadným soustem. Dvě a půl minuty před koncem základní hrací doby byl stav nerozhodný 3:3 a na švédské hokejky se vkrádala nervozita.

Navíc záhy bylo ještě hůř. Obránce Vladimir Kopat ve středním pásmu napřáhl a poslal puk na branku Tommyho Sala. Nikterak nebezpečný pokus, jenže švédský gólman nadskočil, lapačkou promáchl a kotouč se mu od ramene a zad odrazil do branky. Švédové už senzační krach odvrátit nedokázali.

„Tenhle zápas mě pronásleduje celý život. Myslel jsem si, že časem bych mohl zapomenout a vymazat jej z paměti, jenže to se nikdy nestalo,“ vrací se dnes sedmačtyřicetiletý Salo v rozhovoru pro švédský Aftonbladet ke svému šestnáct let starému nešťastnému zákroku.

Kiks ve čtvrtfinále ZOH i rozvod s manželkou, který v té době zažíval, se podepsaly na jeho duševním zdraví. Salo trpěl těžkými depresemi a úzkostmi.

„Byl jsem jako na běžeckém pásu, ze kterého nebylo možné seskočit. Když jsem měl nejhorší dny, nechtěl jsem už dál žít a přemýšlel o sebevraždě. Můj život byl černý a prázdný. Jsem si jistý, že nikdo nemůže pochopit, jak špatně jsem se cítil,“ vzpomíná gólman, který Švédsku v roce 1994 vychytal zlato na olympiádě v Lillehammeru a o čtyři roky později nejcennější kov i na MS ve Švýcarsku.

Hrubku má stále v sobě

Od nejčernějšího scénáře ho odradily myšlenky na nejbližší – rodiče a své děti. S léčbou mu pomáhá psycholog, o svých potížích mluví s přáteli i novou přítelkyní. Cítí, že je na dobré cestě k uzdravení. „Dělám postupné kroky. Jasně, někdy ještě mám špatné dny, naštěstí jich je ale čím dál míň,“ těší Sala, jenž během své kariéry, kterou ukončil v roce 2007, strávil deset sezón v NHL v NY Islanders, Edmontonu a v Coloradu.

Zcela zdravý však ještě není, což si ověřil i před dvěma lety. „Byl jsem na výstavě, když se přede mnou někdo o zápase s Běloruskem zmínil. Myslel jsem, že už jsem na to zapomněl, ale stále to mám v sobě,“ uvědomuje si Salo, jenž po konci kariéry působil ve švédském Leksandu jako generální manažer. Uprostřed sezóny 2014/2015 byl ale z funkce odvolán.

V současnosti pracuje jako učitel sportu v padesátitisícovém městě Borlänge. Dětem dává rady, jak získat správný postoj ke sportu, aby je bavil. O své nemoci se rozhodl otevřeně promluvit, chce inspirovat ostatní, kteří se nacházejí v podobné situaci.

„Pokud se cítíte špatně, přečtěte si to. Mluvte o svých problémech s přáteli, nedržte všechno v sobě,“ apeluje Salo.

škv, Sport.cz

Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní


Hokejová Tipsport Extraliga 2020/21

Již 28. ročník nejvyšší domácí hokejové soutěže je naplánován na 17. září - 7. března. Sezónu hraje 14 týmů, které postupně odehrají 52 kol. Na konci ročníku žádný tým nesestoupí.