Rubriky:

Reprezentace

Živě

Hokej skončil a nikdo neodcházel. Neuvěřitelný zážitek, žasnul český reprezentant

4. května 2019 18:09 - Ostrava

Kontaktním gólem na 2:1 dal Zdeněk Krupička ve druhé třetině českým parahokejistům naději na vytouženou bronzovou medaili. Cenný kov ale v Ostravě po vítězství 4:1 přece jen ukořistili hráči Jižní Koreje. Čekání českého týmu na medaili z mistrovství světa tak pokračuje. „Na jednu stranu je to zklamání, protože jsme se na to připravovali, makali jsme, co jsme mohli a tu medaili jsme moc chtěli, ale na duhou stranu je to vítězství v tom, co tady předvedli fanoušci. Téměř každé utkání bylo vyprodané, byl to neuvěřitelný zážitek,“ svěřoval se Krupička.

 

Petr Sznapka, ČTK

Kde se utkání lámalo? Co rozhodlo o tom, že bronz berou Korejci?

Možná v tom, že Korea nechala proti Kanadě v semifinále své nejlepší hráče odpočívat. Šetřili síly, zatímco my jsme chtěli i s Američany ukázat, že dokážeme hrát hokej i s tím nejsilnějším soupeřem. Nemohli jsme to vypustit, protože diváci tady byli nejúžasnější, co jsem kdy zažil.

Věřili jste po vašem kontaktním gólu, že utkání zvrátíte? Šance jste na to měli, Zdeněk Hábl nastřelil tyč.

Měl jsem radost a myslel jsem, že nás to pozvedne. A to se myslím i trošku stalo. Byla tam tyčka, další šance, ale dneska nám to prostě nepadalo. Majky (Michal Geier) střílel několikrát kousek vedle. David Palát taky, já jsem mohl dát ještě jeden gól. Bohužel, takový je hokej. Museli jsme to pak otevřít a oni nám unikali a z brejků dávali góly.

Na dorážky scházely síly?

Snažili jsme se dorážet, ale Korejci hrají docela tvrdší hru a nepouštěli nás k nim. Jednou se mi to povedlo, dvakrát mě tam pak držel soupeř. Prostě, někdy ty baterky dojdou a my jsme byli už hodně unavení, protože jsme po semifinále neměli moc odpočinku.

Před šampionátem jste absolvovali téměř půlroční přípravu. Dokázali jste se přiblížit k profesionálním týmům USA, Kanady či Jižní Koreje?

Ten rozdíl tam stále je dost velký. Zatímco my musíme chodit do práce, oni nic jiného, než hokej nedělají. A je to vidět, protože jsou rychlejší... prostě někde jinde než my. Scházeli jsme se v Nymburce třikrát týdně, makali jsme v posilovně, na ledě. Snažili jsme se vypracovat co nejvíce, abychom měli dost sil. Tady jdou zápasy rychle za sebou, holt ty síly někdy dojdou.

Medaili v Ostravar areně nakonec Češi nevybojovali, ale zasloužili si velký potlesk.

Archiv: paraostrava2019.cz

Část hráčů se do reprezentace vrátila jenom kvůli domácímu šampionátu. Jak bude tým vypadat nyní?

Chtěli bychom ho udržet a makat dál a zkusit ještě jednu paralympiádu. Věřím v to.

Po každém utkání házíte na ledě rybičky. Užil jste si tenhle šampionát hodně?

Dělám to hlavně pro ty diváky, protože oni jsou úžasní a zaslouží si naše díky. Snažil jsem se vždy vyhecovat, protože to bylo nádherné. Skončil hokej a nikdo neodcházel z haly. To je prostě neuvěřitelné, klobouk dolů před nimi.

Na konci vám diváci vhodili na led doma vyrobený pohár. Dali vám najevo, že jste pro ně mistři?

Jo, taky. Nikdy a nikde jsem tohle nezažil. Byli jsme v Americe, v Kanadě, ale nikde se tohle nedělo. I bývalý kanadský gólman, který nyní komentuje pro televizi říkal, že tohle nikdy nezažil. A asi to ani nikdy už nezažijeme. Nádhera.

Jiří Tomaškovič, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace