Článek
Jakuba Krejčího a Jiřího Prskavce poslala do týmu medaile z loňského mistrovství světa, bitva o třetí pozici v reprezentaci gradovala v neděli odpoledne. Nejprve se pustil do peřejí v Troji jednadvacetiletý Matyáš Novák, hned po něm o šestnáct let starší Přindiš. Bodové zisky z předchozích závodů nasvědčovaly tomu, že lepší z nich si vyjede místo v týmu.
Přindiš na startu nemohl přeslechnout nadšené komentátory Daniela Stacha s Miroslavem Lencem, když hlásili, jak parádní jízdu Novák předvedl. Jen s jedním dotykem brány. „Slyšel jsem, že měl výborný čas. Snažil jsem se to zajet spíš zkušenostmi než dravostí a vyplatilo se,“ oddechl si Přindiš, který si o jeden bod vyjel vysněnou pozici. Nebýt ale Novákova dotyku branky, byl by v týmu mladý kajakář.
„Byla to strašně těžká nominace. Ve všech čtyřech závodech jsem byl na bedně a málem to nestačilo. Tak jako loni,“ hořce se usmál při vzpomínce na loňský rok, kdy vrcholné mezinárodní závody sledoval jen v televizi.
„Tehdy se ve mně nejdřív míchalo všechno dohromady. Byl jsem smutný, naštvaný,“ říkal Přindiš v neděli v Troji a zrovna kolem něj projížděla na koloběžce dcera Amálie. „Ta mě z toho vytáhla, když se radovala, že s ní budu celou dobu,“ přiznával.
Ke slalomu se tak přesunul v trochu jiné roli, když se spojil s kanoistou Lukášem Rohanem, jehož potkal podobný sportovní osud. Olympijský medailista z Tokia také loni v reprezentaci absentoval, a tak měl rázem víc času, než by si přál. Společně uspořádali slalomové kempy pro mládež. „A oba nás to pozitivně nabilo,“ je přesvědčený Přindiš. Ostatně i Rohan se při letošní nominaci do reprezentace vrátil.
Majitel tří individuálních zlatých medailí z mistrovství Evropy Přindiš zatím chystal své tělo ve spolupráci s bývalým cyklistou Vojtěchem Hačeckým na další bitvu o reprezentaci. „Když se jelo mistrovství světa v Austrálii, už jsem byl v přípravě, tak jsem měl skoro pět týdnů náskok. Spoustu věcí jsme upravili a cítím se nejlíp za poslední roky,“ tvrdí.
Zásadní změnou byl přechod do nové skupiny. Od reprezentačního kouče Jiřího Prskavce staršího se přesunul k Pavlu Kubričanovi. „Hodně věcí na tréninku je běžeckých, jsou tam intervalové tréninky na vodě i na suchu a taky vysoký aerobní. Pavel mě dokázal nahecovat i tím, že dost tréninků šel se mnou. Při běhu se směje a já skoro umírám,“ říká s úsměvem o trenérovi, jenž má medaili na desítce i z atletického mistrovství republiky.
Zleva Matyáš Novák, Vít Přindiš a Jakub Krejčí, čeští reprezentanti na kajaku pro rok 2026.
Ve skupině spolu s výrazně později narozenými závodníky Přindiš omládl. „Když si člověk uvědomí, co řeší ti kluci v osmnácti a co já v sedmatřiceti, tak je to někdy úsměvné. Ale zároveň se jim snažím předat nějaký nadhled,“ popisuje.
Trochu klidu mu dodala už úspěšná nominace v kayakcrossu. „Ale říkal jsem si, že vrátit se v obou kategoriích by bylo ještě výrazně lepší,“ přiznával. To se mu povedlo, a tak v závěru aktuální sezony už bude moct sbírat body do olympijského žebříčku.
Ale vydrží skutečně u vodního slalomu až do her v roce 2028? V tomto směru zůstává i jindy výřečný kajakář tajemný. „Mám už dlouho určité plány, ještě je potřebuju probrat se všemi, koho se týkají, pak bych je zveřejnil,“ dodává.
