Hlavní obsah

Francouz: Život v Rusku je o něčem jiném. Nevážil jsem si toho, co v Čechách máme

Jan ŠkvorSport.cz

Po loňském ročníku, kdy dotáhl Litvínov k zisku titulu a byl vyhlášen nejlepším brankářem extraligy, se rozhodl poprvé v kariéře vyzkoušet zahraniční angažmá. Sezóna v Čeljabinsku sice pro Pavla Francouze neskončila fiaskem, úplně spokojený ale také být nemohl. „Celkově byla taková rozporuplná a mám z ní smíšený pocity,“ řekl plzeňský rodák na reprezentačním kempu ve Velkých Popovicích před mistrovstvím světa.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankáři Jakub Sedláček (zády) a Pavel Francouz během tréninku na kempu hokejové reprezentace ve Velkých Popovicích.

Článek

Jak tedy svou premiérovou sezónu v Rusku hodnotíte?

Na jednu stranu jsem byl strašně rád, že jsem mohl být celý rok v KHL, jenže od samého začátku sezóny až do jejího konce jsem laboroval se zraněním.

Celou dobu šlo o kotník, který jste si poranil už v září při zápase v Nižním Novgorodu?

Ano a zranění se mi neustále vracelo. Kdykoliv už jsem začínal doufat v lepší zítřky, zase mě to srazilo dolů.

Nyní už jste úplně fit?

Už se cítím tak nějak zdravý a doufám, že už je to na sto procent za mnou. Nějaký čas jsem teď měl klid, což mi samo o sobě pomohlo se z toho nějak vylízat. Ale celou dobu po sezóně probíhala i aktivní léčba, navštěvoval jsem rehabilitační centrum a fyzioterapeuta.

V Čeljabinsku máte smlouvu ještě na rok, takže budete v Traktoru pokračovat?

Počítám s tím, že zůstanu. V Rusku ale nikdo nikdy neví a zítra třeba může být všechno jinak, takže jsem připravený na všechny eventuality.

Jak jste si zvykl na život v Rusku?

Život tam je trošku o něčem jiném. Dokud jsem byl jenom v Čechách, moc jsem si nevážil toho, co tu máme. Nadával jsem na úplné blbosti, třeba na díry v silnicích. A potom to člověk začne vidět z trochu jiné perspektivy. Takže teď jsem pět dní chodil po Plzni a na každého se od ucha k uchu usmíval. Byl jsem rád za to, že jsem tady.

A vítáte jistě i to, že si sezónu můžete prodloužit na reprezentačním kempu před mistrovstvím světa, že? Vždyť klubová sezóna vám skončila nezvykle brzy, už v polovině února...

Poslední tři roky jsem hrál skoro až do konce dubna a byl by velký nezvyk teď končit už v únoru. Do hokeje mám ohromnou chuť, těším se na každý trénink a jsem moc rád, že mě na reprezentační kemp vzali. S klukama se všichni známe a parta tady bude super.

Věříte, že si nakonec letenku na šampionát do Moskvy vybojujete?

To je hodně předčasná otázka. Teprve v pondělí jsme se sešli na kempu odpadlíků z KHL a extraligy, když to tak nazvu. Kostra týmu pro mistrovství bude teprve dorážet. Ale určitě budu o jedno ze tří míst bojovat, co mi budou síly stačit.

Sledujete po očku, jak jsou na tom v souvislosti s MS ostatní čeští gólmani? Ti v Evropě i v zámoří?

Viděl jsem, že se Saša (Salák) letos účastnit nebude a o to větší šance je to pro nás ostatní. Nikdo neví, jak dopadne základní část v NHL a kdo by z ní mohl eventuálně přijet. Ještě je na to brzo.

Po návratu z Čeljabinsku jste trávil volný čas doma v Plzni, rovněž jste se ale byl podívat za svými bývalými spoluhráči do Litvínova, které zřejmě čeká baráž o setrvání v extralize. V jakém stavu jste mužstvo našel?

Není úplně veselý vidět tým v takovéto situaci. Ale klukům věřím a i v šatně bylo cítit odhodlání, že nikdo nechce dopustit, aby Litvínov nebyl extraligový.

Nejste až překvapený, jak se během roku celá situace změnila? Loni v dubnu jste slavili historický titul, teď má mužstvo zcela opačné starosti...

Ono se říká, že člověk je v životě jednou nahoře a jednou dole. Nikdy ale nesmíte nic předem vzdávat, naopak je třeba šlapat dál, abyste se vyškrábal nahoru. Nikde není psáno, že to příští rok zase nemůže být naopak.

Reklama

Související témata: