Článek
Věděl jste o tom, jak dlouho už národní tým nedal gól?
Četl jsem si po té třinecké porážce na netu, že nikdo neskóroval už od posledního utkání pařížské skupiny na MS, a tak jsem moc rád, že se mi to tady povedlo utnout. Navíc šlo o mou vůbec první trefu za národní tým, tak jen doufám, že podobně pojedu i dál.
Vypadalo, že vaší trefě předcházela domluva, jak chcete situaci po buly v útočném pásmu hrát?
Asi bylo štěstím, že mě rozhodčí vykázal z vhazování, takže jsme si s Radanem Lencem prohodili role a já to zkusil stejně, jak to teď hraju s ním v Boleslavi, že křídlo jde po vyhraném buly vrchem za pukem a hned střílí. Vytěžili jsme něco z tříleté souhry. I s Kašičkou, kterého k nám trenéři dali, jsme si výborně sedli.
Schoval jste si puk?
Radan mi pro něj hned jel. Bral jsem si i puk, kterým jsem dal první extraligový gól. Pak ty trofeje rozdám v rodině, dědovi, tátovi, manželce.
Viděl někdo z nich v Žilině váš gól na vlastní oči?
Ne, byli ve středu v Třinci a řekli, že jim dělám ostudu, takže sem už nejeli (směje se). Snad mi teď prominou, dnešní pocit je daleko lepší. Prohrát i podruhé, to by nás poslalo dolů. V obou zápasech jsme se snažili hrát mladistvý hokej, bylo tam hodně bruslení, jen jsme měli víc proměňovat šance.
Jak moc je pro vás důležité, že jste k jednomu reprezentačnímu startu z minulé sezóny přidal teď další dva?
Beru to teď jako pokračování. Nejen zápas, ale i každý trénink s nároďákem mi něco dává a je to pro mě důležité i do budoucna, že vím, na čem mám pracovat a co zlepšit. A ten gól ze Žiliny určitě podpoří střelecké sebevědomí, abych si třeba víc věřil v zakončení i při extralize.
Berete tu trefu i jako předčasný dárek k 25. narozeninám, které máte ve středu?
Asi jo, jsem za ten gól vážně moc rád, i když doufám, že rodina to třeba ještě nějakým překvapením trumfne.
